COOLna

….dědictví času a kultury…


Žer!

  • květák zapečený s tvarůžky

    1 květák 200 g Olomouckých tvarůžků 200 g zakysané smetany máslo, sůl, kmín, pažitka/petrželka Květák rozebereme na růžičky, uvaříme v osolené vodě s kmínem, scedíme a necháme na sítu okapat. Poté naskládáme do máslem vymazané ohnivzdorné misky nebo pekáče. Zakysanou smetanu smícháme se strouhanými tvarůžky a posekanou natí, přelijeme jí květák a dáme do trouby… Continue reading

  • Jak se stravoval Tomáš G. Masaryk?

    Tomáš G. Masaryk se stravoval překvapivě zdravě a zároveň byl i zastáncem pravidelného pohybu. Obával se zbytečného přibývání na váze, protože tlouštíci se mu ošklivili. „To se rozumí, i to patří k programu humanitnímu, aby lidé byli krásní,“ nechal se slyšet v době, kdy kyprá postava se považovala za známku blahobytu. Rozhodně se nepřejídal a… Continue reading

  • červené fazole

    Červené fazole jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály; v surové nebo nedostatečně tepelně upravené formě ovšem také obsahují vysoké hladiny fytohemaglutininu, toxické odrůdy lektinu. Fytohemaglutinin může poškodit střevní stěnu a může jí bránit ve správném vstřebávání živin. Mezi příznaky otravy patří průjem, bolesti břicha, zvracení a bolesti hlavy. Sušené červené fazole musí být… Continue reading

  • Jak se jedlo v Mezopotámii?

    Základními surovinami sumerské stravy byly obiloviny, na prvním místě ječmen, pak pšenice a proso. Každodenní jídlo se skládalo z ječné kaše nebo ječných koláčů s cibulí nebo hrstí fazolí a zapíjelo se ječným pivem. Mezopotámský chléb byl obyčejně hrubý, plochý a nekvašený, ale z jemnější mouky se dal upéct lepší a chutnější chléb. Chléb mohl… Continue reading

  • historie chleba

    Na začátku byla zrníčka pšenice. Lidé ve starší době kamenné, tedy před 10 až 15 tisíci lety, sbírali a jedli zrna divoce rostoucích druhů obilí. Později je zkoušeli opražit a dalším „stupněm“ konzumace bylo drcení zrníček mezi kameny a příprava kaše. Překvapením byl nález zuhelnatělých drobků chleba v archeologických lokalitách jordánské Černé pouště. Natúfijské kmeny… Continue reading

  • Polévka z mravenčích vajec

    Pokud se vypravíte do Laosu nebo Thajska, určitě narazíte na jedno zvláštní, ale přesto pro místní typické jídlo. Polévka z mravenčích vajec je tu velmi oblíbená. Mravenčí vejce jsou bohatá na bílkoviny, plná minerálů a mají zvláštní lehce nasládlou chuť. Continue reading

  • karamelová omáčka s tonka fazolí

    330 g cukru 125 ml smetany 1 lžíce másla 1 tonka fazole Cukr nasypeme do hrnce nebo pánve a zahříváme při střední teplotě. Necháme veškerý cukr rozpustit a přidáme za stálého míchání smetanu. Kvůli rozdílu teplot mohou vzniknout hroudy, které trpělivým mícháním opět rozpustíme. Sundáme ze sporáku, přidáme máslo a tonka fazoli. Necháme vychladnout, vyndáme… Continue reading

  • Sannakji

    Sannakji, korejské jídlo, jsou živá chapadla chobotnice, která jsou nakrájena na kousky, ochucena a okamžitě podávána. Kulinářští odvážlivci jedí chapadla, zatímco se stále svíjí na talíři, což je velmi nebezpečné. Přísavky na chapadlech sají i po oddělení chapadel od těla, takže strávníci musí chapadla sežvýkat, než se nalepí na patro úst. Pokud tak neučiní, chapadla… Continue reading

  • historie konzervování

    Přebytky nejen letních plodů se snažili uchovat už naši předkové. Jedinou možností konzervace potravin bylo dlouho jen sušení a solení. Konzervace potravin tepelnou úpravou a následným uzavřením do vzduchotěsných nádob se objevila až koncem 18. století. Napoleon se snažil vyřešit problém se zásobováním potravinami. V roce 1795 nabídl odměnu 12 000 franků tomu, kdo vyvine… Continue reading

  • Svačiny

    Svačiny jsou často vnímány jako něco, co jíme, když jsme hladoví. Ale ve skutečnosti mohou být svačiny mnohem víc. Mohou nám prozradit něco o našich osobnostech, náladách a hodnotách. Jíme je, když jsme hladoví, když se cítíme unavení, když chceme prokrastinovat a odvést pozornost od práce nebo když se prostě jen chceme odměnit. A naše… Continue reading

krematorium