COOLna

….dědictví času a kultury…


Žer!

  • BŘEZEN -DUBEN:Destice

    Destice chřapáčová se objevuje od března do dubna. Pro růst potřebuje dostatek srážek. „Stejně jako ostatní jarní houby je velmi náchylná na zasychání, i jediné teplé odpoledne s přímým slunečním svitem se na jakosti houby negativně podepíše. Destici se nejlépe daří, když je teplota vzduchu do 15 °C, půda má okolo 10 °C a obden… Continue reading

  • Boršč

    Půl kila hovězího a půl kila vepřového masa nakrájíme na kousky a vaříme cca v 1 a půl litru vody spolu s 3 bobkovými listy, 4 kuličkami nového koření, 6 kuličkami černého pepře. 1 větší nebo 2 menší červené řepy nakrájíme na kostičky, podusíme sádle s lžící octa, 2 lžičkami cukru a 2 spařenými rajčaty.… Continue reading

  • Jak se jedlo v 1. polovině 19. století?

    První povolina 19. století byla zvláštní doba, ve které se někomu dařilo dobře a někomu přesně naopak. Třídní rozdíly byly patrné v mnoha oblastech každodenního života, a to třeba i v jídle. Asi nepřekvapí, že dostat se k masu nebylo jen tak. Vesničané na něj mohli rovnou zapomenout, měšťané ho měli častěji, ale pořád spíše… Continue reading

  • květák zapečený s tvarůžky

    1 květák 200 g Olomouckých tvarůžků 200 g zakysané smetany máslo, sůl, kmín, pažitka/petrželka Květák rozebereme na růžičky, uvaříme v osolené vodě s kmínem, scedíme a necháme na sítu okapat. Poté naskládáme do máslem vymazané ohnivzdorné misky nebo pekáče. Zakysanou smetanu smícháme se strouhanými tvarůžky a posekanou natí, přelijeme jí květák a dáme do trouby… Continue reading

  • Jak se stravoval Tomáš G. Masaryk?

    Tomáš G. Masaryk se stravoval překvapivě zdravě a zároveň byl i zastáncem pravidelného pohybu. Obával se zbytečného přibývání na váze, protože tlouštíci se mu ošklivili. „To se rozumí, i to patří k programu humanitnímu, aby lidé byli krásní,“ nechal se slyšet v době, kdy kyprá postava se považovala za známku blahobytu. Rozhodně se nepřejídal a… Continue reading

  • červené fazole

    Červené fazole jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály; v surové nebo nedostatečně tepelně upravené formě ovšem také obsahují vysoké hladiny fytohemaglutininu, toxické odrůdy lektinu. Fytohemaglutinin může poškodit střevní stěnu a může jí bránit ve správném vstřebávání živin. Mezi příznaky otravy patří průjem, bolesti břicha, zvracení a bolesti hlavy. Sušené červené fazole musí být… Continue reading

  • Jak se jedlo v Mezopotámii?

    Základními surovinami sumerské stravy byly obiloviny, na prvním místě ječmen, pak pšenice a proso. Každodenní jídlo se skládalo z ječné kaše nebo ječných koláčů s cibulí nebo hrstí fazolí a zapíjelo se ječným pivem. Mezopotámský chléb byl obyčejně hrubý, plochý a nekvašený, ale z jemnější mouky se dal upéct lepší a chutnější chléb. Chléb mohl… Continue reading

  • historie chleba

    Na začátku byla zrníčka pšenice. Lidé ve starší době kamenné, tedy před 10 až 15 tisíci lety, sbírali a jedli zrna divoce rostoucích druhů obilí. Později je zkoušeli opražit a dalším „stupněm“ konzumace bylo drcení zrníček mezi kameny a příprava kaše. Překvapením byl nález zuhelnatělých drobků chleba v archeologických lokalitách jordánské Černé pouště. Natúfijské kmeny… Continue reading

  • Polévka z mravenčích vajec

    Pokud se vypravíte do Laosu nebo Thajska, určitě narazíte na jedno zvláštní, ale přesto pro místní typické jídlo. Polévka z mravenčích vajec je tu velmi oblíbená. Mravenčí vejce jsou bohatá na bílkoviny, plná minerálů a mají zvláštní lehce nasládlou chuť. Continue reading

  • karamelová omáčka s tonka fazolí

    330 g cukru 125 ml smetany 1 lžíce másla 1 tonka fazole Cukr nasypeme do hrnce nebo pánve a zahříváme při střední teplotě. Necháme veškerý cukr rozpustit a přidáme za stálého míchání smetanu. Kvůli rozdílu teplot mohou vzniknout hroudy, které trpělivým mícháním opět rozpustíme. Sundáme ze sporáku, přidáme máslo a tonka fazoli. Necháme vychladnout, vyndáme… Continue reading

krematorium