COOLna

….dědictví času a kultury…


historia

  • Číst v krajině

    Celá minulost je napsaná ne jedinou stránku, která je neustále mazána a přepisována. Z původních textů nám zbyly jen střípky, neznatelné stopy inkoustu a otisky pera. Toto krásně vystihl již Frederic William Maitland (1850-1906) ve své práci, když napsal: „Krajina je kouzelný palimpsest, zápisník historie, v němž se napsaná slova překrývají, ale přesto mohou být Continue reading

  • První lidi v Evropě zahubil před milionem let náhlý mráz.

    První lidé v Evropě, populace druhu Homo erectus (člověk vzpřímený), byli patrně vyhubeni nebo vyhnáni „extrémním ochlazením“ před 1,15 milionu let. Vědci k tomu dospěli v studii publikované v časopise Science.Dosud neznámý pokles teplot se shoduje s tím, co je známo o lidském osídlení kontinentu, upozorňují výzkumníci. Fosilie a kamenné nástroje ukazují, že Homo erectus Continue reading

  • Co husiti zničili? Vyšehrad..

    Legendární pražský Vyšehrad je dnes víc park a pevnost, ale ve 14. století to byl jeden z nejkrásnějších českých hradů. Císař a král Karel IV. se hlásil k odkazu svých přemyslovských předků a staré hradiště nechal přestavět. Vybudoval mohutné hradby zesílené věžemi a branou Špička, která představovala novou dominantu Vyšehradu. Díky archeologickým výzkumům dnes známe Continue reading

  • Je rajče ovoce nebo zelenina? Rozhodoval o tom i soud.

    Rajče je plodem keře druhu Solanum lycopersicum, původem pocházejícího ze Střední Ameriky. Správný český botanický název je lilek rajče. Přestože rajčata známe jako jednoletky, ve své domovině jde o trvalky. Biologové, a botanikové zejména, se snaží mít jednotlivé druhy pevně zaškatulkované v systému. V něm patří rajče do čeledi lilkovitých a rodu lilek, kam spolu Continue reading

  • Jak jedla egyptská královna Kleopatra?

    Co v 1. století před naším letopočtem měli na stole normální lidé a na čem si pochutnávali ti bohatí včetně Kleopatry a jejích blízkých? Chléb a pivo byly základní pilíře egyptské stravy. Obojí měli na stole všichni od dělníka na stavbě pyramid po nejvyššího kněze nebo vládce. Dělníci jedli dvě jídla denně: ráno chléb, pivo Continue reading

  • Co husiti zničili? Biskupský dvůr v Praze…

    Pražský arcibiskup dnes sídlí vedle Pražského hradu na Hradčanském náměstí. Opevněný dvůr, jeho původní sídlo, stával na Malé Straně. Románská stavba z 12. století měla pomáhat s obranou Juditina a pak Karlova mostu. V roce 1420 sídlo dobili husité a vypálili ho. Není divu, dvůr byl místem, kde v roce 1410 hořely knihy Jana Viklefa, Continue reading

  • Co husité zničili? Hrad u Kunratic…

    Rok 1420 nepřežilo ani další místo, královská lovecká „chata“ Nový hrad u Kunratic. Bylo to nejoblíbenější sídlo krále Václava IV., syna Karla IV. Dokonce ho pojmenoval Wenzlstein, tedy Václavova skála. Tady se obklopen luxusem schovával před vladařskými povinnostmi, které nesnášel. Ale venkovní svět ho dohnal i tady. Právě sem mu poslové přinesli zprávu o pražské Continue reading

  • Co zničili husité? Zbraslavský klášter…

    Král Václav IV. nenašel klid ani po smrti, když odpočíval v královské hrobce ve Zbraslavském klášteře. Dne 10. srpna 1420 došlo k vyplenění kláštera husity a královo tělo bylo dokonce z hrobu vytaženo. „Táboři se vlámali do královské hrobky a vyňali tělo krále Václava IV. z rakve, tropili s ním žerty ohavné, aby pozdě na Continue reading

  • Nespravedlivé rozdělení potravin ve starém Římě. Muži mívali pestřejší stravu než ženy.

    Muži a ženy ve starověkém Římě měli odlišné stravovací návyky. To potvrzují výzkumy pozůstatků městečka Herculaneum ležícího v Neapolském zálivu, které bylo stejně jako Pompeje zničeno po výbuchu Vesuvu roku 79. našeho letopočtu. Tato pro tehdejší obyvatele tragická událost je pro současné archeology a další vědce doslova rájem pro různé druhy výzkumů včetně životního stylu Continue reading

  • Nalezena chybějící vývojová větev mezi dinosaury a ptáky.

    Uprostřed pozůstatků želv a ryb zachovaných v nalezišti fosilií Čeng-che v jihovýchodní Číně objevili vědci kostru dinosaura se zvláštními ptačími rysy. Nález je podle prvních analýz o 30 milionů let starší než jakákoli potvrzená fosilie ptáka. Může být chybějící větví mezi dinosaury a ptáky, která nám přiblíží začátky ptačí evoluce. Vědci ve studii publikované v Continue reading

krematorium