Luštěniny se na počátku roku nekonzumují jen u nás. Zatímco my dáváme přednost čočce, v Americe si pochutnávají na fazolích. Když se spojí s uvařenou rýží a vepřovým masem nebo slaninou, vznikne jim pokrm Hoppin‘ John. A když zůstane do druhého dne, jí se dál. Jen se mu už říká Skippin‘ Jenny.
Hoppin‘ John je tradičním americkým pokrmem, populárním v jižních státech, jako je Jižní Karolína nebo Georgia, který se připravuje hlavně první den roku, neboť se věří, že fazolky v něm obsažené mají přinášet v následujícím roce štěstí a hojnost. Protože ale platí – čím víc jídla sníte, tím víc si štěstí pojistíte, vyplatí se dávat si ho klidně po celý leden.
Podle webu History.com bylo pojmenováno podle jednoho chromého muže, jemuž se říkalo právě Hoppin‘ John, a který v ulicích Charlestonu kdysi prodával podobný pokrm z hrachu (fazolí) a rýže. Možná ale za jméno jídla mohly děti z jižanských domácností, které pokaždé, když se jídlo přinášelo na stůl, hopsaly s nadšením kolem stolu. Občas se ale „Hopsavému Honzovi“ říká zcela jednoduše „Carolina Peas and Rice“ (hrách a rýže) nebo rýže se slaninou. Pokud se pokrm nesnědl hned první den, bylo to jen dobře. Ukazovalo to totiž na spořivost rodiny a poskytovalo naději na lepší budoucnost a dostatek v následujícím roce. A přestože se pokrm nijak nezměnil, maximálně se jen trochu do druhého dne uležel, říkalo se mu už Skippin‘ Jenny (Skákavá Jenny).
Směs fazolí, rýže a uzeného masa je původní jižanskou specialitou. Šlo zřejmě o oblíbený pokrm v rodinách černošských otroků pracujících na plantážích bohatých jižanských rodin. Ti právě často připravovali jídla z levných surovin, jako byly fazole a rýže, a často je vařili v jednom hrnci. Tuto teorii podporuje i to, že se jídlo podobá mnoha pokrmům, které se dodnes vaří v Africe. Postupně se jídlo vylepšovalo a přidalo se do něj pořádně a dlouho vyuzené vepřové maso či slanina, což byly zase oblíbené suroviny amerického Jihu. První zmínka o jídle pojmenovaném jako slanina s rýží se objevila v roce 1838 v knize Recollections of a Southern Matron. První recept na „Hopping John“ pak byl uveden roku 1847 v kuchařce The Carolina Housewife od Sarah Rutledge.
Hoppin‘ John se připravuje ze speciálních fazolí black-eyed bean neboli fazolí černé oko. Jde o malé bílé fazolky s černou skvrnkou. Podle stránek Farmersalmanac.com se prý tyto fazolky staly symbolem štěstí, když jen díky nim přežili jižanští vojáci během války Severu proti Jihu zimu roku 1864. Tyto fazole jsou označovány také jako hrášek. Podle webu Today.com se prý původně do jídla používaly malé červené fazole Sea Island, které mu dodávaly i lehce načervenalou barvu. I rýže byla dřív zřejmě jiná – šlo o výjimečnou odrůdu Carolina Gold vyznačující se bohatou oříškovou chutí, která byla považována za vyhynulou odrůdu, dnes se k ní ale opět někteří pěstitelé znovu vrací. Kromě fazolí a rýže do Hoppin‘ John ještě patří nějaké zelené listy (třeba kapusta nebo zelí), které mají symbolizovat zelenou barvu dolarových bankovek. Občas se přidávají rajčata pro lepší zdraví a vepřové maso má zase symbolizovat krok vpřed. Uzené vepřové maso či slanina se občas nahrazuje klobáskami nebo i uzeným krůtím masem.
COOLna 
Napsat komentář