COOLna

….dědictví času a kultury…


sběr

  • křídlatka

    Od Japonců pochází také inspirace pro využití křídlatky. Její stonky se podobají chřestu či rebarboře a zjara se nakládají nasladko i nakyselo jako antipasti a kompot nebo se kvasí – krájejí se například i do kimchi! Mimochodem čerstvě odšťavněná křídlatka dodává kyselost dresinkům a omáčkám a nahrazuje citrusovou šťávu k rybě, třeba i v ceviche.… Continue reading

  • Čirůvky

    Čirůvka májovka je první z čirůvek, které v houbařské sezóně rostou. Objevuje se od dubna až do června, téměř se stoprocentní jistotou na ni narazíte během deštivého května. Ve vyšších polohách vydrží až do léta. Poměrně robustní houba roste hojně, mnohdy až plevelně. „Z jarních hub najdete v největším množství právě čirůvku,“ říká Juraj Macúch.… Continue reading

  • Rozkvétající pažitka

    Jakmile se oteplí, shánějte se po rozkvetlé pažitce. Zatímco farmáři si s ní nevědí rady, kulináři se nemůžou dočkat, až si vyrobí kapary z poupat nebo pesto z květů. Ty se zároveň nakládají do soli, oleje či octa a krášlí vzhled i chuť jídel – od salátů přes tatarák a grilovaná masa až po těstoviny.… Continue reading

  • Smažené kosmatice

    Na bezové smaženky jsou potřeba čerstvě utržené květy (včetně stopky), které namáčíme do jemného slaného palačinkového těsta a po osmažení v oleji se podávají s vařeným bramborem a hlávkovým salátem.Dáváte přednost sladkým chutím? Květy bezu takto můžeme osmažit i nasladko, v maličko přislazeném těstíčku, ovoněném špekou skořice. Po usmažení kosmatice přes cedník zlehka posypte moučkovým… Continue reading

  • Smrže

    Smrže se začínají objevovat na přelomu dubna a května, rostou obvykle do poloviny května. Existuje hned několik druhů – smrž obecný, vysoký a polovolný. Všechny jsou náchylné na vyšší teploty, a pokud je zrovna teplejší jaro, smrže nemusí vyrůst vůbec. Smrž obecný má rád podobná stanoviště jako kačenky, někdy rostou i pospolu. Často ho najdete… Continue reading

  • Mařinka vonná v kuchyni

    Kuchaři mají v oblibě mařinku vonnou, která se díky svému aroma přirovnává ke skořici, vanilce nebo tonka bobům. V Esce ji zlehka fermentují se 2 % soli a připojují do bylinkových omáček, popularity se však mařince dostává i v oleji. Ten se nejprve zahřeje na 60 °C a zhruba minutu se mixuje společně s rostlinou,… Continue reading

  • Magnolie v kuchyni

    Komu rostou na zahradě magnolie, ten se může bez váhání pustit do kompotování poupat nebo květů – sladší nálev (například z medu, octa a soli) z nich za pár týdnů vytvoří perfektní exotický přídavek k salátům, rýži nebo třeba sushi (místo zázvoru). V Japonsku se mladé listy a pupeny magnolie (druh Magnolia hypoleuca) vaří a… Continue reading

  • Fermentované šišky

    Mladé šišky zasypte hnědým cukrem v poměru 1:1, postavte na slunečné místo a počkejte dva měsíce, než se v dobře uzavřené sklenici objeví svérázný sirup. Podobně si zamilujete med fermentovaný s nezralými borovými šiškami a smrkovými výhonky – má jedinečné aroma, vrstevnatou chuť a mimoto dokáže nastartovat další procesy kvašení. Continue reading

  • Produkty jehličnatých stromů v kuchyni

    Místo ve spíži čeká na smrkové výhonky, které se nakládají na sladkokyselo a párují nejčastěji ke zvěřině, houbám a majonéze, k zelenině i dezertům. Co kuchaři nezavaří, to zmrazí – výhonky se potom kdykoli rozmrazí, odšťavní a použijí k dochucení omáček. V Esce tak okyselují například demi glace s hnědým máslem nebo dresink s hovězím… Continue reading

  • Falešné kapary z pampelišek

    Při nakládání pampelišek vybírejte pevná uzavřená poupata, která se schovávají v listové růžici nebo kousek nad ní a nemají uvnitř žluť okvětních plátků. Zavařují se s krátkou stopkou, nebo ještě lépe bez ní. Poupata je potřeba spařit, recept na octový nálev si pak můžete upravit dle svého gusta – 200 ml octa, 600 ml vody,… Continue reading

krematorium