COOLna

….dědictví času a kultury…


Žer!

  • Obalovaná niva s plátky anglické slaniny

    100 g anglické slaniny, 400 g nivy, 150 ml mléka, 70 g hladké mouky, 2 lžíce nasekané pažitky, 1 špetka soli, olej na smažení, párátka na upevnění V misce rozšleháme metličkou mléko s hladkou moukou. Dochutíme solí a přimícháme nasekanou pažitku. Těstíčko musí být hustější. Nivu nakrájíme na čtyři stejně velké plátky, obalíme je do… Continue reading

  • Česká superpotravina, mák

    Označení superpotravina si mák plně zaslouží, protože obsahuje až třikrát více vápníku než sýr, a dokonce dvanáctkrát víc než mléko. Je tedy obzvlášť prospěšný zejména pro ženy, které trápí osteoporóza. To ovšem není všechno. Z dalších minerálů je důležitý hořčík, který přispívá ke správné funkci nervové soustavy, lepšímu soustředění a rovněž zlepšuje potíže se spánkem.… Continue reading

  • BŘEZEN-DUBEN: Kačenky

    Do první vlny jarních hub se řadí také kačenka česká, pro kterou je typické období přelomu března a dubna. V přírodě ji najdete až do konce dubna, někdy se dokonce překrývá se začínajícími smrži. Jakmile teplota dosáhne 20 °C, kačenka z lesů mizí.„Kačenky jsou houby spíše hájové, mají rády polostinná místa,“ nastiňuje Juraj Macúch. „Jsou… Continue reading

  • Magnolie v kuchyni

    Komu rostou na zahradě magnolie, ten se může bez váhání pustit do kompotování poupat nebo květů – sladší nálev (například z medu, octa a soli) z nich za pár týdnů vytvoří perfektní exotický přídavek k salátům, rýži nebo třeba sushi (místo zázvoru). V Japonsku se mladé listy a pupeny magnolie (druh Magnolia hypoleuca) vaří a… Continue reading

  • BŘEZEN -DUBEN:Destice

    Destice chřapáčová se objevuje od března do dubna. Pro růst potřebuje dostatek srážek. „Stejně jako ostatní jarní houby je velmi náchylná na zasychání, i jediné teplé odpoledne s přímým slunečním svitem se na jakosti houby negativně podepíše. Destici se nejlépe daří, když je teplota vzduchu do 15 °C, půda má okolo 10 °C a obden… Continue reading

  • Boršč

    Půl kila hovězího a půl kila vepřového masa nakrájíme na kousky a vaříme cca v 1 a půl litru vody spolu s 3 bobkovými listy, 4 kuličkami nového koření, 6 kuličkami černého pepře. 1 větší nebo 2 menší červené řepy nakrájíme na kostičky, podusíme sádle s lžící octa, 2 lžičkami cukru a 2 spařenými rajčaty.… Continue reading

  • Jak se jedlo v 1. polovině 19. století?

    První povolina 19. století byla zvláštní doba, ve které se někomu dařilo dobře a někomu přesně naopak. Třídní rozdíly byly patrné v mnoha oblastech každodenního života, a to třeba i v jídle. Asi nepřekvapí, že dostat se k masu nebylo jen tak. Vesničané na něj mohli rovnou zapomenout, měšťané ho měli častěji, ale pořád spíše… Continue reading

  • květák zapečený s tvarůžky

    1 květák 200 g Olomouckých tvarůžků 200 g zakysané smetany máslo, sůl, kmín, pažitka/petrželka Květák rozebereme na růžičky, uvaříme v osolené vodě s kmínem, scedíme a necháme na sítu okapat. Poté naskládáme do máslem vymazané ohnivzdorné misky nebo pekáče. Zakysanou smetanu smícháme se strouhanými tvarůžky a posekanou natí, přelijeme jí květák a dáme do trouby… Continue reading

  • Jak se stravoval Tomáš G. Masaryk?

    Tomáš G. Masaryk se stravoval překvapivě zdravě a zároveň byl i zastáncem pravidelného pohybu. Obával se zbytečného přibývání na váze, protože tlouštíci se mu ošklivili. „To se rozumí, i to patří k programu humanitnímu, aby lidé byli krásní,“ nechal se slyšet v době, kdy kyprá postava se považovala za známku blahobytu. Rozhodně se nepřejídal a… Continue reading

  • červené fazole

    Červené fazole jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály; v surové nebo nedostatečně tepelně upravené formě ovšem také obsahují vysoké hladiny fytohemaglutininu, toxické odrůdy lektinu. Fytohemaglutinin může poškodit střevní stěnu a může jí bránit ve správném vstřebávání živin. Mezi příznaky otravy patří průjem, bolesti břicha, zvracení a bolesti hlavy. Sušené červené fazole musí být… Continue reading

krematorium