COOLna

….dědictví času a kultury…


Žer!

  • Slaninová harmonie

    Máte rádi slaninu? To nejste sami! Vypečenými, křupavými plátky vepřového je posedlý celý svět. Hodí se do sendvičů, salátů, k míchaným vajíčkům i do burgerů, na špikování pečeně i do omáček. Jíst slaninu je blaho, ale jakto, že je zrovna slanina tak výjimečně lahodná? Tukem tvořené buněčné membrány svalové tkáně ve vepřovém pupku obsahují mastné… Continue reading

  • smažená kuřecí křidélka ala KFC

    větší kuřecí křídla – 10 kshladká moukavejce – 2 ksčesnek nebo sladká mletá paprika – podle chutikukuřičné lupínkyplnotučné mléko – 150 mlsůl, pepř, olej Vezměte čerstvá kuřecí křídla, dobře je opláchněte pod studenou tekoucí vodou a zkontrolujte, zda z nich není potřeba odstranit případné zbytky peří. Do hrnce dejte vodu, vložte do ní křidýlka a… Continue reading

  • Utopené řízky

    Utopené řízky se nejprve obalí naruby (strouhanka, vajíčko, mouka), pak osmaží a na pekáčku dopékají zalité vývarem z bujónu a doplněné anglickou slaninou. Continue reading

  • Holandský či loštický řízek?

    Holandské řízky si získaly velkou oblibu, jsou jemné a křehké. Mleté maso promícháme s mlékem, po odležení přidáme strouhaný sýr, ochutíme a tvarujeme řízky. Když do směsi na řízky přidáme jemně nakrájenou zelenou petrželku, budou ještě lepší. Loštický řízek je podobný holandskému. Místo klasického sýra do něho ale patří syrečky, proto recept potěší všechny, kdo… Continue reading

  • historie cuket

    Název cuketa pochází z italského zucchini (zdrobnělina slova zucca, což je tykev), ve Velké Británii, ale i v Portugalsku či Holandsku ji najdete jako courgette. Tato letní tykev je botanicky ovoce, v kulinářském kontextu se s ní ale zachází jako se zeleninou. Patří do rodiny melounů, okurek a dýní a sklízí se nezralá, takže na… Continue reading

  • jablko bláznů,lilek či baklažán a jeho historie

    Prapůvodní vlastí lilku je Indie a také Barma, kde se podle dochovaných záznamů vyskytoval ve své divoké formě už před třemi tisíci lety. Časem zdomácněl a začal si razit cestu na Balkán a do dalších teplých oblastí. V Evropě se objevil ve 13. století a dařilo se mu zejména v Řecku, Bulharsku, Španělsku, Itálii nebo… Continue reading

  • Jak se jedlo ve starověkém Egyptě?

    Protože Egypťané neznali peníze, výplata mzdy byla v naturáliích – tím byly pivo (5 korbelů denně), chléb a cibule! Tyto produkty pak sloužily pro směnný obchod. Egypťané chovali kozy, prasata i skot. Krávy zajišťovaly mléko, ze kterého se vyráběly i jednoduché sýry. Pokrmy se dochucovaly kořením, které se dováželo z Indie nebo z afrických zemí.… Continue reading

  • Pistácie nejsou ořechy.

    Malé křupavé zelené „oříšky“ klamou tělem. Pistácie nejsou vůbec ořechy, ale ovoce, které botanicky patří do rodiny peckovin – spolu s třešněmi, broskvemi nebo olivami. V případě pistácií ovšem konzumujeme pecku, protože vnější plod se odstraňuje. Continue reading

  • Nech ten koláč vystydnout, bude tě bolet břicho! Nebo nebude?

    Co se teplých koláčů a dalšího pečiva týče, doporučení našich babiček se týkalo kynutých těst, tedy těch, která obsahují kvasnice/droždí. Domnívaly se totiž, že kvasnice mohou pracovat i po vyjmutí z trouby, a způsobí tak nadýmání a bolest břicha. Ve skutečnosti jsou však kvasnice během pečení usmrceny. Ke kvašení po vyjmutí z trouby tedy nadále… Continue reading

  • Jak se jedlo ve starověkém Řecku?

    Zatímco většina moderních odborníků na výživu tvrdí, že první jídlo dne by mělo být co největší, pro starověké Řeky byla hlavním a největším jídlem večeře. Na rozdíl od některých jiných starověkých kultur, například římské, byl jejich jídelní repertoár jednoduchý a střídmý. Každodenní stravovací návyky starých Řeků byly dost podobné těm dnešním. Nesmíme zapomenout, že tehdy… Continue reading

krematorium