COOLna

….dědictví času a kultury…

historie

  • Proč vznikla Rosettská deska?

    Rosettská deska má rozměry 112,3 x 75,7 x 28,4 centimetrů a patří k nejslavnějším kusům kamene na naší planetě. Neproslavila se obsahem toho, co je do ní vytesáno. Jeden a tentýž text napsaný trojím písmem proslul tím, že posloužil francouzskému lingvistovi Jeanu-Françoisovi Champollionovi jako klíč k rozluštění egyptských hieroglyfů. Trojí písmo nebylo na desce použito… Continue reading

    , ,

  • Počátky kapitalismu dohledu

    Slovy Mayer-Schonbergera a Cukiera: „Stejně jako ve fyzice, i u informací záleží na velikosti.“ Velká data představují symbol rozsáhlé transformace celé společnosti, neboť ve spojení s odpovídajícími nosiči umožňují vykonávat složité operace, analyzovat stovky miliard datových bodů a vyhodnocovat v reálném čase odpovídající závěry a předpovědi. Není tedy žádným překvapením, že fenomén velkých dat otřásl… Continue reading

    , , , ,
    , , , , , , , , , , ,

  • Zdraví na zeleno

    Například Japonci zkonzumují ročně až deset kilogramů řas, zejména mořských, které řadíme mezi makroskopické. Jedí je v  sushi (oblíbená nori), polévkách či salátech. Jsou také jedním z  národů, který se v  průměru dožívá nejvyššího věku a jejich kuchyně bývá považována za nejzdravější na světě. My se však budeme věnovat řasám mikroskopickým, mikrořasám.V Česku se setkáváme především… Continue reading

    , ,
    , , , , ,

  • Karayuki-san

    Karayuki-san se začaly obejvovat v druhé polovině 19. století a největší rozmach zažily během období Meidži. Prostředníci – muži i ženy – obcházeli vesnice v chudých prefekturách a vybírali vhodné dívky. Jim i jejich rodinám naslibovali, že půjde o slušnou a dobře placenou práci, která bude prospěšná veřejnosti. Realita byla ovšem úplně jiná – prostředníci… Continue reading

    , ,

  • Svastika – zneužitý posvátný symbol

    Než ji nacistická strana zneužila a proměnila v ikonu rasové nenávisti, celý svět znal svastiku jako symbol štěstí. Nejstarší známé svastiky pocházejí z roku 3000 před naším letopočtem z Indie a Střední Asie. Studie z roku 1933 naznačuje, že svastika migrovala z Indie přes Persii a Malou Asii do Řecka, poté do Itálie a dále… Continue reading

    , ,

  • jiné dějiny středověku

    Sama si školní dějepis pamatuji spíše jako soupis velkých mužů a vypjatých událostí, a možná právě proto mě začaly zajímat „jiné“ dějiny. Dějiny těch méně známých, méně adorovaných, obyčejnějších lidí, mužů, žen i dětí, a také dějiny panovníků, kteří zůstávali ve stínu slavných otců. Archivních zpráv o středověkém dětství nebo o způsobech stravování je možná méně než těch o… Continue reading

    , , , , ,

  • nejnenáviděnější muž Japonska

    Srážku s ledovcem nepřežilo na Titanicu přes 1500 lidí. Mezi sedmi stovkami zachráněných byl i jediný japonský cestující Masabumi Hosono. Měl neuvěřitelné štěstí. Jeho krajané to ale viděli jinak – byl pro ně zostuzením tradiční japonské myšlenky sebeobětování. Hosono do konce svých dní litoval, že si vybral život nad hrdinskou smrtí na potápějící se lodi.… Continue reading

    ,

  • Jediný, co máš…

    Možná zdá se,že pod psa máš se.Ale přitom kohoutek s vodou, jídlo k dispozici stále.V historii by tě všichni považovali za krále.Teplo a pohodlí hned jak přijdeš z práce,ale přesto se necejtíš jako vládce.Hlava ti namlouvá, že toho potrebuješ víc. Zrádce!Ale existuješ a už to je víc než nic.Co způsobuje tenhle neukojitelné chtíč?Neurohormon dopamin, to… Continue reading

    , , ,
    , , , ,

  • represe Židů po druhé světové válce

    Doris Elsnerová přežila Terezín, Osvětim i Bergen-Belsen. Do rodné Prahy se vrátila několik týdnů po válce. Tou dobou už úřady pečlivě zkoumaly její dokumenty. A narazily na problém. V kolonce národnost stálo: „německá“. Doris tak přišla o československé občanství, nárok na byt, který do války s matkou obývaly, bezplatnou zdravotní péči, jakoukoli finanční podporu. Podobný osud potkal v českých zemích zhruba… Continue reading

    , ,

  • Ota Pavel zemřel předčasně s psychiatrickou diagnózou.

    V jeho údělu se jako první výrazně odrazil příběh dvanáctiletého kluka, který za války žil v chalupě svého dědy Ferdinanda v Buštěhradě u rybníka – sám s árijskou maminkou. Bez starších bratrů Huga a Jirky, bez otce Lea, kteří byli jako Židé odsunuti do koncentračních táborů. Otík měl kliku, vzhledem k věku se na něj… Continue reading

    ,
    ,

a svět se točí… bezpečnost big data bydlení básně coronavirus diktáty děti edukace ekologie energie historie internet jídlo klima knihy komunikace konzum koronavirus kultura lifehack lifestyle marketing pandemie partnerství peníze pohyb politika pozitivní práce právo psychologie psyché recepty Rusko sociální sítě sociální síť společnost vzdělání válečný konflikt Ruska na Ukrajině vědění zajímavosti zdraví Česko ženy

krematorium