COOLna

….dědictví času a kultury…

básně

  • Sevření

    Zaveď mi dlaně za ramena, obejmi, jen ústa ústy oněmí, jen moře za zády nám sténá. Jsou naše záda mušle luny, jež za námi se zavřely. My do sebe jsme vyvřelí. V zákoně života dvě struny. Na větru světských klauniád zastiňujeme stínohrami vznik rostoucího mezi námi. Tak dlaně staví ohni hrad. Opravdu v klecích duše… Continue reading

  • Nemůžu ti dát víc

    „Nemůžu ti dát víc Už nejsem to, co jsem. Ach, jak bych si přál být písek, slunce v létě! Přál bych si aby sis lehla Odpočívej na odpočinek. Že mě opustíš tvé tělo, když odcházíš, teď, něžné, teplé, nezapomenutelné. A nech je odejít s tebou o tobě můj pomalý polibek: barva, od hlavy až k… Continue reading

    , ,

  • Kousek temna někde v chladu

    Kousek temna někde v chladu.Kolik zbývá do rozpadu?Mrtvé vichry kolem dují.Vážně ještě existuji? Slepé oči do tmy hledí.Všední dnešky tonou v šedi.Vraní dráp se otře o tvář.Kapka krve zkrápí oltář. Zbytečnost je nový zákon.Prázdnota – odpověď na shon.Nepřítomně ráno vstaneš.Žiješ, dokud nepřestaneš. Bez významu, co se řeklo.Jestli tohle není peklo,tak už nevím, co by bylo.Temno… Continue reading

  • Voda v krajině, voda v tělech

    Podívej! Obyčejná krůpěj vody zachycená na okraji lesního potoka. Přichází srna a chlemtá průzračnou ledovinu, jazykem zachytí osamocenou krůpěj. Ta koluje v jejím těle. Později je srna zabita lovci. Zbytky masa a srst počínají hnít, krůpěj se vypařuje. Vlhkosti se ale zmocní vítr, žene ji, žene a ona se převaluje v břichu mohutného mračna, ozářená… Continue reading

    ,

  • Nesnaž se utéct…

    Nesnaž se utéct, čas si tě chytí, vlasy ti protká stříbrnou nití. Předá ti radost i zklamání z lásky a pak ti na tváře nakreslí vrásky. Zbytečně vzdoruješ, marníš své síly, každý z nás jednou dojde až k cíli. Nesnaž se změnit to, co už nejde, ze všeho špatného dobré vždy vzejde. Mám tady pro… Continue reading

  • Kdy můžeš

    Kdy můžeš verše psát ? Když střízlivý nejsi a brzy je spát a nemusíš nikomua nemusíš nikamjen tak sám se sebou a přesto se všemito vzácné bezčasí nechtěnémám to rád . . . Štěpán Málek Continue reading

  • Nadechla se zahrada

    Nadechla se zahradaplevele zbavena a starých větvív kouři a plamenechve vůni ohýnkuzas na mne dýchnulyzázraky dětství . . . Štěpán Málek Continue reading

  • Kde hledat?

    Kam jít hledat hezké slovotak aby prostě pohladilo.Kde jen hledat? Nejspíš v sobě a doufat že se urodilo.Kde hledat ten pramen vody,co rozpustí tíseň , smutek? Víru že zlý skutek se vypařil či utek.Těžko hledat někdy nám , v tyhle divný době,netřeba se příliš pídit, vždyť dobro máme jen my v sobě. Štěpán Málek Continue reading

  • Instapoezie…Cesta dál?

    Sociální sítě nemusejí být jen samožerským předmětem sebeukájení nad lajky přijímanými za stylizovanou fotku nebo místo nekonečných hádek s lidmi s jiným názorem. Může jít i o specifickou platformu k publikování poezie. To, že si kamarádky dávají jako dárek knihy, mě příliš nepřekvapilo, protože mladí lidé nejsou ohledně četby tak ignorantští, jak by se mohlo… Continue reading

    , ,
    , , , , ,

  • Jediný, co máš…

    Možná zdá se,že pod psa máš se.Ale přitom kohoutek s vodou, jídlo k dispozici stále.V historii by tě všichni považovali za krále.Teplo a pohodlí hned jak přijdeš z práce,ale přesto se necejtíš jako vládce.Hlava ti namlouvá, že toho potrebuješ víc. Zrádce!Ale existuješ a už to je víc než nic.Co způsobuje tenhle neukojitelné chtíč?Neurohormon dopamin, to… Continue reading

    , , ,
    , , , ,

a svět se točí… bezpečnost big data bydlení básně coronavirus diktáty děti edukace ekologie energie historie internet jídlo klima knihy komunikace konzum koronavirus kultura lifehack lifestyle marketing pandemie partnerství peníze pohyb politika pozitivní práce právo psychologie psyché recepty Rusko sociální sítě sociální síť společnost vzdělání válečný konflikt Ruska na Ukrajině vědění zajímavosti zdraví Česko ženy

krematorium