17. století bylo zlomové mezi minulou a současnou společností. Máme tu dva protihráče. Raduita de Souches, obránce Brna proti Švédům, a Jana Amose Komenského. Ten byl jeden z posledních, kdo se nechtěl smířit se změnou situace na sklonku třicetileté války. Neztotožnil se s tím, že císařská strana vyhrála při obléhání Brna Švédy. Začal švédským velitelům dodávat některé strategické informace, protože si myslel, že vojsko přinese návrat starých poměrů do jeho rodných zemí. To Poláci pokládali za zradu a spálili mu slavnou knihovnu v Lešně.
Komenský byl švédský špion?
V polské historiografii panoval názor, že Jednota bratrská pod vedením Komenského v Lešně se snažila podporovat švédské vojsko a jeho úspěch ve střední Evropě. Polsko bylo v té době důležitým spojencem Habsburků ve třicetileté válce. Jeden maďarský historik srovnal všechny Komenského pseudonymy se švédskými materiály. Zjistil, že v době svého pobytu v Lešně aktivně spolupracoval s velitelem švédské posádky ve Štětíně.
profesor Tomáš Knoz z Historického ústavu Masarykovy univerzity
COOLna 
Napsat komentář