Češi vyhodí až jednu třetinu nakoupených potravin, aniž by je ochutnali. Při průměrných měsíčních výdajích rodiny na stravování ve výši 5 000 Kč se tak jedná o 1 600 Kč utracených bez jakéhokoliv užitku.
Bramborová kaše z prášku nebo zmrazený hotový guláš možná ušetří čas strávený přípravou jídla, s penězi je to ale přesně naopak. Řetězec výrobců, distributorů a prodejců těchto polotovarů je poměrně dlouhý a každý chce vydělat.
Většinu z ceny potraviny tvoří marže jednotlivých článků řetězce a výrobní náklady produktu tak jsou minimální. Použité suroviny se obvykle řadí mezi ty nejlevnější, a tak kvalita většiny polotovarů je ve srovnání s domácí přípravou velmi špatná.
Téměř všechny super a hypermarkety prodávají výrobky vlastních (privátních) značek. Tyto produkty bývají levnější, přičemž se dost často stává, že je supermarketu dod
V závislosti na typu potraviny se přímo na výrobku uvádí jeden ze dvou údajů, který informuje o životnosti výrobku.
Mléčné a některé další chlazené výrobky, jež rychle podléhají zkáze, se doplňují datem použitelnosti (DP, spotřebujte do, use by date). Po tomto termínu se dané zboží nesmí prodávat a nedoporučujeme ho ani konzumovat.
U trvanlivých potravin se používá označení data minimální trvanlivosti (DMT, minimální trvanlivost do, best before). Po překročení tohoto data nemusí být potravina zdravotně závadná, ale již nejsou garantovány všechny její původní vlastnosti. Jeden týden prošlý balíček těstovin tak není nutné automaticky vyhazovat, nejsou-li na něm patrné zjevné známky ztráty kvality.




Napsat komentář