COOLna

….dědictví času a kultury…


genetika

  • genetický rozdíl mezi Čechy a Moravany

    Genetické výzkumy prováděné na současných českých a moravských populacích přinesly fascinující poznatky o původu jejich předků. Ačkoli mezi oběma skupinami neexistují žádné významné genetické rozdíly, byly pozorovány některé jemné odlišnosti. Rozdíly souvisejí s genetickým kódem a souvisejí s místem původu jednotlivých obyvatel. Nejrůznější studie vrhly světlo na genetickou skladbu české a moravské populace a poskytly… Continue reading

  • Předci člověka sami sebe ochočili.

    Naši předci sami sebe ochočili. A tak jsme vznikli my, moderní lidéHomo sapiens v družném hovoru. | zdroj: ProfimediaJediným zástupcem člověka na Zemi zůstal Homo sapiens. Dodnes nemáme jednoznačnou odpověď na otázku, proč vznikl a proč právě on byl tak úspěšný. Patrně nejzajímavější vysvětlení této záhady je založeno na domestikaci člověka. Jak vlastně vznikl moderní… Continue reading

  • Náhodná událost navěky změnila lidský mozek.

    Před více než milionem let se velké části lidského genomu přeskupily. Při vzniku vajíčka, nebo spermie se odstranily, zdvojily nebo obrátily určité úseků DNA. Vědci dospěli k závěru, že tyto změny spustily sérii rychlých změn v DNA, které vedly k evoluci znaků typických pro moderního člověka a zejména k evoluci lidského mozku. Stejně jako cenné recepty předávané… Continue reading

  • Jaká matka, taká Katka?

    Poměr vrozeného a naučeného v povaze, chování a prožívání se v evoluci zřejmě měnil a dodnes je otázka „nature and nurture“ do určité míry mystériem přírodovědy. Je pravda, že i taková událost jako sebevražda může mít zděděný předpoklad. Jak známo, americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Ernest Hemingway se zastřelil na Kubě v roce 1961.… Continue reading

  • Vegan versus dieta s masem a mléčnými výrobky

    Identické dvojčata zkusila na 12 týdnů radikální dietu. Hugo jedl striktně vegansky, zatímco Ross pokračovat v dietě založené na mase a mléčných výrobcích. Výsledkem:Veganská strava u Huga znamenala stabilnější cukr v krvi. Rossova „masožravá strava“ zase znamenala nižší riziko infekcí, menší snížení diverity střevních bakterií. Výsledkem dalších výzkumů je, že i jednovaječná dvojčata mohou mít… Continue reading

  • Oko – do genetiky okno

    Barva očí je fascinující téma. Již dlouho je známo, že barva duhovky je silně dědičná a existují metody, používané například ve forenzní genetice, které umožňují ze získané genetické informace s velkou mírou přesnosti barvu očí a také obočí předpovědět. Doposud bylo popsáno asi deset genů, které se na tom podílejí. Přitom je zajímavé, že pro… Continue reading

  • S dobrou pamětí

    Když se americká občanská válka v roce 1864 pomalu chýlila ke konci, byly podmínky v zajateckých táborech jižanské Konfederace otřesné.  ely byly přeplněné a nehygienické a vězni z řad unionistické severní armády museli každý den přežít jen s trochou kukuřice. Mnoho jich zemřelo na vyčerpání průjmem a  kurdějemi. Není divu, že ti, kteří se odtamtud nakonec dostali, se po válce vrátili… Continue reading

  • Vystačí si sami!

    Skokani zelení na to vyzráli. Dokázali si vytvořit strategii, při které vůbec nepotřebují samičky svého druhu. V povodí řeky Odry totiž na žádnou žábu ženského pohlaví patřící k taxonu Pelophylax esculentus nenarazíte. V období na přelomu dubna a května, kdy obvykle začínají námluvy a na březích rybníků či tůní se konají hotové koncerty místních obojživelných obyvatel, tak skokani zelení lákají… Continue reading

  • Proč je důležité uchovávání genetických vzorků?

    Pro zachování bohaté biodiverzity, potažmo ochranu přírody jako takovou, se v posledních desetiletích osvědčil nový obor – ochranářská genetika. Využívá genetických metod pro získávání informací o vzácných a ohrožených druzích a zaměřuje se také na studium genetické rozmanitosti v jejich populacích. Ta může být v souvislosti s lidskou činností a zásahy do přírody významně snížena, čímž může dojít k omezení schopnosti populace přizpůsobit se… Continue reading

  • Ztrácíme čich.

    Lidský čich, tedy schopnost vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě, je ve srovnání s čichem většiny jiných savců výrazně slabší. Na vině jsou čichové geny. Nemáme jich málo. Většina z těchto genů – zejména ty, které umožňují intenzivní vnímání vůní – je však u lidí vypnuta. Není za tím covid, ale matka příroda.… Continue reading

krematorium