COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Všichni jsou zákeřná hladová klíšťata

    Všichni jsou zákeřná hladová klíšťata jsou na svých prdelích vzájemně přisátá a když se poslední na první zavěsí pak z jeho prdele vlastní krev saje si J. H. Krchovský Nové valčíky, 1984 Continue reading

  • Laurova cihelna

    Tři roky nemyju už okna, abych tě skrze sklo neviděla, kdybych skrze sklo čisté na ulici tě uviděla, umřela bych touhou. Třikrát už vystřídal se sníh,dvakrát už vystřídal ho mech, dvakrát omítka na mých zdech sloupla se, jako ze srdce mého okoralého slupka po slupce loupá se, jako cibule, kterou sami všemi opuštěni v hrnci… Continue reading

  • Ne, nechci nic… Jen se mi stýská po tvém hlase

    Ne, nechci nic… Jen se mi stýská po tvém hlase(ozvěna tvého jména tichem rozlehla se…)až do smrti jsem čekal na tvůj telefonát!a čekám pořád… Víc už ale nelze skonat J. H. KrchovskýNad jedním světem, 2004 Continue reading

  • Sbohem a obojek. Líbá tvůj kastrát

    Sbohem a obojek. Líbá tvůj kastrát měl jsem tě příliš rád… Sbohem a nasrat! tak se měj, lásko má; navěky zatím… teď už se nemusím bát, že tě ztratím J. H. Krchovský Dvojité dno, 2008 Continue reading

  • Pražský život

    Po tramvajích po Národním divadle i po mřížích hrobu Václavovabudu s tebou psáti sprostá slova Na své sprosté školní sešity na Eiffelovku na uši cizích psůbudu psáti insinuace svého snu Však nechci jako Eliáš se dostat na nebesa před takovou vyhlídkou mi srdce i poklopec klesá vaše svoboda je pro mne ještě něco horšího než… Continue reading

  • Sonet 64

    Když vidím, jak zub času ohlodalnádheru z památníků zašlých věků,když vidím ruiny tam, kde palác stál,a věčnost vyvrácenou v okamžiku,když vidím, jak se mocný oceánhltavě zakusuje do pobřeží,získává půdu a pak vyčerpánustupuje, však z každé ztráty těží,když vidím, k jaké proměně a zkázečas odsuzuje všechno na zemi,poučen tím si uvědomím rázem,že i mou lásku časem… Continue reading

  • O mé lásce

    Mé srdce není chrámem pro vyšperkovanou modlua není trůnem pro knížete ani pro kněžnu.A v nekonečnu tratí se horizonty mé láskya v její říši slunce se nekoupá v moři. Och, nemohu milovat s lidmi příliš malého srdcevlast, kterou opěvají básníci bez orlích křídel,protože miluji celou planetu slunící se,a nejen planetu jednu, nýbrž hvězdy všechny i… Continue reading

  • Tady ležím s rukama rozepjatýma…

    Tady ležím s rukama rozepjatýma.Požehnaný sne mládí,celá žhnoucí má duše vstříc se ti vyzařujejako veliké temné oko oddávající se ženy. Požehnaný sne mládí!Jako štíhlá borovice hvozdusilná a přímák tomu slunci tam nahoře… má duše sní sen slunce.Jen silní mohou sníti o slunci.Jako borovice ve tmavém hvozdumá duše sní sen slunce. S. K. NeumannZpěvy lásky a… Continue reading

  • svatební

    Milujte sejako Runcajs s Mankou v lese,a když se Vám zastýská,pořiďte si Cipíska.Milujte se a množte. Continue reading

  • Advent

    Co samo nezhyne, to lidé povraždí… sněhem se ubírám k vzrostlému smrku balíček s provazem nesu si v podpaží vánoce na krku, vánoce z krku Krchovský  Continue reading

krematorium