Dech tvůj vůni ovocné měl šťávyjižních moruší,vlas tvůj rozzařoval kol tvé hlavylučin ovzduší. Plály opálem tvé šeré zrakyvečer při světle,a tvé rety jako rudé mákyžhnuly rozkvetlé. Z knihy svého života jsem, ženo,rval po listu list,a všechno je spáleno, kde jménotvé bylo lze číst. A kdo se ve svém srdci vyzná?V rámci z mosazipoutí světem mě… Continue reading

Já držím pohár ve své dlani.Je zpěněný a přetéká.Já držím pohár ve své dlani,jenž čeká na rty člověka. Jenž čeká, zdali víno jehose do brázd vyschlých rozleje,na snivých květech v jiných světechzda zavěsí své krůpěje. Jenž čeká, zda se sehnou květypod onou tíží ku zemi.Jenž čeká, zdali jiné světyrozzáří svými vůněmi. Já držím pohár ve… Continue reading

Má milá rozmilá, neplakej!Život už není jinakej. Dnes buďme ještě veselína naší bílé posteli! Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví.Zejtra si lehneme do rakví. František GellnerVášeň, co do rána zchladne Continue reading

Už se mi k smrti protivíve svých citech se nimrat.Už se mi k smrti protivíbolestí svou se šimrat. Nejlépe bylo by přetrhnoutvšechna pouta a svazky,minulost svoji zavrhnout,zříci se poslední lásky, cynickým smíchem zabušitv marnou ješitnost svoji,stesk svého srdce přehlušitbouřemi, bídou a boji. Nejlépe bylo by vzdálit sea nikdy se nenavrátit,svým bližním a nejbližším ztratit sea… Continue reading

Stáhni si kalhotky… Bude to snazšíi tak je toho dost, co mě teď strašíproč ještě navzájem sebe se děsit…tak si je sundej a hoď si je přes ksicht J. H. KrchovskýJá už chci domů Continue reading

Neony zvoní klekání v tvých očích vycházejí hvězdy a květiny padají na zem mezi stíny na břeh jezera kde roste rákosí a kmín kde dřevaři po skončení práce pijí kořalku z jeřabin A mě se chce tak spát Spát ve stínu tvých vlasů Spát na nic nemyslet při zvuku tvého hlasu se probouzet jak kuchař v pohádkách kde… Continue reading

Láska je jako večernice plující černou oblouhou Zavřete dveře na petlice! Zhasněte v domě všechny svíce a opevněte svoje těla Vy Kterým srdce zkameněla Láska je jako krásná loď která ztratila kapitána námořníkům se třesou ruce a bojí se co bude zrána Láska je bolest z probuzení a horké ruce hvězd které ti sypou oknem do vězení… Continue reading

Dnešní den odčiním snad jenom básní snad aspoň ve smrti na chvíli zkrásní černého přeskočím teď bílým koněm vzpírá se na zadní… A už je po něm J. H. Krchovský Já už chci domů Continue reading

Můj milý deníčku píšu si jedničku: přežil jsem dnešní den! snad nikým neviděn… J. H. Krchovský Já už chci domů Continue reading

Těch povalečů! Pllná alej… furt hovno dělaj, jen se válej a zabíraj živejm hroby… mrtvý bych poslal do výroby! J. H. Krchovský Já už chci domů Continue reading