COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Poslední – Vladimír Holan

    Poslední list se třese na platanu, neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné. Třesu se, Bože můj, neboť tuším, že brzy umřu a pevný měl bych být. Z každého stromu spadne i ten nejposlednější list, neboť on není bez důvěry k zemi. Z každého člověka spadne i ta poslední přetvářka, neboť… Continue reading

  • Setkání v čase a prostoru – Ladislav Selepko

    Jazyk se natahuje, kam nedosáhne, čtenář mlčky po hladině dojde, hodiny natažené tak, aby šly věčně, zachytí tikot z vedlejšího pokoje. Známe se všichni – obvykle někdo mluví, jiný naslouchá; když se první potřebuje napít, skočí druhý do nekryté propasti zachytit vizi za třepité lemování. Je potřeba to sdělit – optimisté by v tichu zkameněli.… Continue reading

  • Pravá láska znamená

    Důvěra bez kontrolování. Upřímnost bez zraňování. Věnování času bez ztráty trpělivosti. Porozumění beze slov. Volnost bez žárlivosti. Svoboda bez podvádění. Milování bez potřeby vlastnit. Continue reading

  • Svět – Dan Holk

    Pláču se a směji všechno v jednom běhu dejme světu lásku souznění a něhu Continue reading

  • Červen v zimě

    Podzim se nám očekává Červen v zimě uvidíme? Žloutne už i tráva Pole všechny posklízíme Procházka vřesem rozmanitým Na vrcholcích nejvyšších Otevře nám nová rána Možná nové obzory Roztáhnem svá křídla Nadechnem se z hluboka Otevřeme oči své ať vidíme jediné.. Že už není to, co bylo Svět se zvrátil pro jiné Budou opět další… Continue reading

  • Jiné světy – Dan Holk

    Jít tichou tmou slyšet jen kroky za sebou komu patří nevím sám snad jsou jen mojí vlastní ozvěnou Všechna místa o nichž sním někdy tak blízko blízko mám nocí když v tomto světě spím na jiných světech procitám Continue reading

  • Prosba – Jiří Žáček

    Stůj při mě, lásko, přestože srazím tvou ruku, která mění nejhlubší půlnoc v rozednění, stůj při mě nejvíc právě dnes, když ve mě kvasí hnus a děs, když opadávám bez milosti a prší ve mně podzimně, stůj při mě, lásko, proti mně. Continue reading

  • Šibeniční vrch – Christian Morgenstern

    Hru života předvádíme hloupým bez všech úspěchů. Právě to, co nezměníme, je nám terčem posměchu. Na vážnosti hloubky bytí dětskou mstou to možno zvát. Nauč se nás pochopiti, líp budeš i život znát! Continue reading

  • Jiří Orten – Dívčí

    Hraje si dívka s ňadry svými a je to neveselá hra. Na loži nedaleko zimy, na loži studeném se k lásce přímí s koleny něžně sevřenými. A tma je zlehka rozevírá. Vloudí se k ní jak vlna z lodi a rozčesává její stud, od paty k hlavě po ní chodí a nepřejde ji, nepřechodí jak… Continue reading

  • Ladislav Vondrák: Dotkni se každé části mého těla

    Dotkni se každé části mého těla Sedři mi ústa do krve Miluj se se mnou do popela jako když je to poprvé Zaryj své zuby do mých tkání ať máš co vnukům zamlčet Miluj se se mnou do svítání jako když je to naposled Continue reading

krematorium