COOLna

….dědictví času a kultury…


klima

  • Kamarádství mezi zvířaty.

    Zvířata jsou schopná silných citů a dovedou mezi sebou budovat relativně hluboké vazby napříč druhy. Podle zjištění vědců z Washingtonovy univerzity v St. Louis spolu skvěle vycházejí například gorily a šimpanzi. Výzkumníci našli první důkaz, že tyto dva druhy primátů spolu nejen sociálně komunikují, ale že si v přírodě vytvářejí i dlouhodobé přátelské vztahy. Rádi… Continue reading

  • Co způsobí „malá změna“…

    Malý Míngzé vytahuje prak a vkládá do něj kámen. Ruka se mu netřese. Nedělá to poprvé. Guma se smršťuje a vžůůům. Kamínek letí a zasahuje cíl. Jo! Zabil dalšího! Ještě to neví, ale i on přispěje tímto „úspěchem“ ke smrti desítek milionů lidí. Pětiletá Yīnuò nechápala, proč ji rodiče říkají, že má do těch hrnců… Continue reading

  • Román a dějiny

    Román se stal tak dominantním a samozřejmým žánrem literárního světa, že jsme se skoro zapomněli ptát, proč nám na románech záleží a co to o nás vypovídá. Už jen proto je potřeba vítat každý pokus vnést světlo do vztahu románového vyprávění a mimoliterárního světa. Nová kniha filozofa a politologa Pavla Barši Román a dějiny je… Continue reading

  • Plejtváci filtrují mikroplasty.

    Plejtvák obrovský na jedno otevření tlamy nabere až 40 tun vody s krillem. Toto řídké polévkové sousto pak přetlačí přes kostice v čelisti, jako přes obrovské síto. Na jemných kartáčově-štětinatých kosticích by se mu správně měly zachytit jen oni korýši, které pak s chutí spolkne. Denně jich během téhle pastvy do sebe musí dostat kolem… Continue reading

  • Krtci mohou na zimu zmenšovat mozek.

    V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek. Na objevu se podílela česká vědkyně Lucie Farková Nováková… Continue reading

  • Hmyz ovlivňuje počasí.

    Tělo letící včely nebo čmeláka získává kladný elektrický náboj, který vzniká převážně třením křídel o vzduch. Včely i čmeláci se „nabíjejí“ opravdu vydatně, protože křídly mávnou více než dvěstěkrát za sekundu. Mezi hmyzem to není nijak výjimečný výkon. Rekordní frekvenci naměřili vědci drobným pakomárcům, kteří zvládají víc než tisíc mávnutí za sekundu. Hmyz dokáže elektrický… Continue reading

  • Káva bez kávy

    Produkt Coffee Free Coffee (česky Káva bez kávy) údajně chutná a voní stejně jako káva a také si ho připravíte podobným způsobem, neobsahuje ale kávová zrna. Firma Northern Wonder pracovala na jeho vývoji. K vytvoření startup vedly obavy o životní prostředí. Pěstování kávy totiž na seznamu Světového fondu na ochranu přírody (WWF) figuruje jako šestý… Continue reading

  • Vyčerpané přírodní zdroje

    Věděli jste, že 18. dubna byl den, kdy jsme v Česku vyčerpali veškeré přírodní zdroje, které se dokáží za rok obnovit? Od té doby žijeme na dluh. Celosvětově nás tento den čeká 25. července. Continue reading

  • Nechutné tajemství mobilů

    Výzkumy se liší v tom, kolik bakterií se v průměrném mobilním telefonu nachází, ale studie zjistila, že v telefonech středoškoláků je více než 17 000 kopií bakteriálních genů. Vědci z Arizonské univerzity dále zjistili, že na mobilních telefonech je desetkrát více bakterií než na většině záchodových prkének. Většina mikrobů, které jsou na našich telefonech, pochází… Continue reading

  • Pitná dešťovka? Zapomeňte!

    Studie vědců ze Stockholmské univerzity dospěla k alarmujícímu poznatku: Dešťová voda už není pitná ani v těch nejodlehlejších koutech světa. Na planetu se snáší kyselé deště, anebo kyselý sníh od jižního po severní pól. Déšť i sníh je kontaminován fluorovými sloučeninami PFAS (perfluorované a polyfluorované látky). Tyto chemikálie se používají v průmyslu od poloviny dvacátého… Continue reading

krematorium