COOLna

Jedna tabletka denně a o třetinu méně srdečních příhod: vědci poprvé dokázali, že lék na cholesterol pomáhá i zdravým lidem nad 70 let
Skoro deset tisíc zdravých lidí nad 70 let sledovali australští vědci téměř šest let. Podle výsledků z kongresu Evropské kardiologické společnosti jim běžný lék na cholesterol snížil riziko závažné srdeční příhody o třetinu.

Podobný pokus předtím nikdo neudělal — jde o vůbec první rozsáhlou studii, která testovala statiny přímo jako prevenci u zdravých seniorů. Lidé nad 70 let se totiž do velkých studií o statinech — lécích, které snižují hladinu takzvaného špatného (LDL) cholesterolu v krvi — dostávali jen výjimečně, takže poměr přínosu a rizika u nich zůstával nejasný.

Do studie s názvem STAREE zařadili vědci z australské Monashovy univerzity takřka deset tisíc lidí starších 70 let, kteří v té době neměli žádnou srdeční ani cévní nemoc, cukrovku ani demenci. Polovina z nich denně brala statin (atorvastatin), druhá polovina dostávala placebo — tabletku bez účinné látky, která vypadala úplně stejně. Nábor prvních účastníků začal už v polovině roku 2015. Výsledky vyšly až letos v srpnu, takže od začátku studie uplynulo přes deset let.

Po necelých šesti letech sledování se ukázalo, že u lidí na statinu kleslo riziko téhle závažné srdeční příhody o třetinu. Takovou příhodu prodělalo šest lidí ze sta ve skupině se statinem, ve skupině s placebem to bylo osm ze sta – z toho rozdílu vyplývá, že statinem je potřeba po dobu necelých šesti let léčit několik desítek lidí, aby se u jednoho z nich předešlo jedné takové příhodě.

Vědci ale sledovali i druhou věc: jestli lidé díky statinu déle žijí bez úmrtí, demence nebo trvalé závislosti na cizí pomoci. Tady se skupiny prakticky nelišily — úmrtí, demence nebo trvalá závislost na cizí pomoci potkaly v obou skupinách zhruba třináct lidí ze sta. Studie navíc nenašla žádný rozdíl v tom, jak často se u lidí na statinu a na placebu objevila demence — otázka, jestli statiny naopak nemohou přispívat ke vzniku demence, se totiž roky řešila.

Jedním z možných vysvětlení, proč statin neprodloužil život bez vážné nemoci, i když srdečních příhod bylo míň, je podle autorů to, že většina úmrtí ve studii vůbec nesouvisela se srdcem, ale s jinými příčinami stárnutí.

Svalové a jaterní potíže i nově zjištěná cukrovka se u lidí na statinu objevovaly o něco častěji než u placeba. Skutečně vážné nežádoucí účinky ale byly v obou skupinách stejně vzácné — potkaly necelé tři lidi ze sta.

Studie má i limity. Část účastníků statin v průběhu let přestala brát. A skoro všichni účastníci studie byli bílé pleti, takže výsledky nemusí platit stejně pro každou populaci na světě. I proto autoři doporučují, aby si každý probral nasazení statinu v pozdním věku individuálně se svým praktickým lékařem.

Podobný závěr — že statiny fungují i u nejstarších pacientů — potvrzují i data z Česka, byť jiným způsobem. Analýza laboratorních výsledků, kterou letos v létě zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky, sledovala přes šest set tisíc českých pacientů starších 65 let. Ukázala, že dlouhodobá léčba statiny dostane hladinu LDL cholesterolu na doporučenou hodnotu u sedmdesáti až osmdesáti procent z nich, zatímco bez léčby nebo jen s krátkou léčbou se to podaří jen 40 až 50 procentům.

Přednosta kardiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart už letos v červnu řekl Zdravotnickému deníku, že statiny jsou v Česku na rozdíl od řady jiných evropských zemí hrazené z veřejného pojištění velkoryse a patří u nás i ve světě mezi vůbec nejpředepisovanější léky — právě proto, že snižují riziko infarktu jak u lidí, kteří už srdeční příhodu prodělali, tak u těch, kteří jí teprve chtějí předejít.

Nová australská studie poprvé pořádně podložila to, co si lékaři dosud jen mysleli: statin dokáže snížit riziko infarktu a mrtvice i u lidí, kteří se ho dožili ve zdraví až do vysokého věku. Neznamená to ale, že by ho měl brát automaticky každý senior. Rozhodnutí pořád patří lékaři a pacientovi společně — s ohledem na to, jak je kdo celkově zdravý, jaké další léky bere a jestli mu případné vedlejší účinky nebudou vadit víc než přínos. Kdo si dosud nebyl jistý, jestli statin v sedmdesáti nebo osmdesáti letech ještě dává smysl, dostal teď silnější argument, aby se na to zeptal svého praktického lékaře.