COOLna

Takové mlčení můžeme obecně využívat k tomu, abychom si v hlavě formulovali jeho osobní omluvu, která ale ve skutečnosti vůči nám možná vůbec nezazní. Tedy: zazněla by, ale ne ve chvíli, kdy se komunikace ujalo jeho ego.

Ego nepřizná a nepřipustí pravdu, nikdy. A tak ten zraněný člověk jen dál lže, vnitřně to cítí, možná už i tuší, že ho to bude mrzet, ale ego mu nedovolí zastavit, omluvit se.

Jeho ego v něm páchá obrovskou duševní škodu a vytváří výčitky, které možná nikdy nevyjdou najevo, ale o to horší pro něj budou. A to podle mě stačí. Není třeba to zlo ještě prohlubovat, páchat na tom člověku ještě větší škodu, nebo ji rozvíjet v sobě. V takové chvíli stačí mlčet a v duchu promíjet, co člověk říká a co možná i po delším čase uzná, že byla chyba.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.