COOLna

Belgičan Laurent Simons začal chodit do školy ve čtyřech letech, v šesti šel na střední, kterou dokončil v osmi, a loni touto dobou se ve svých devíti letech chystal uzavřít bakalářská studia z elektroinženýrství na univerzitě v nizozemském Eindhovenu. I když mu nakonec nebylo předčasné ukončení studia umožněno, projevil se jako největší a rozhodně mediálně nejznámější malý génius současnosti. Pomohla mu k tomu fotografická paměť a IQ 145. Řadí se tak mezi vysoce nadané jedince, jichž je v populaci zhruba 0,1 %.

Za nadprůměrně nadaného se však považuje každý s IQ nad 130. Což je také limit pro vstup do mezinárodní organizace Mensa sdružující osoby s vysokým intelektem. Takových lidí bývají v populaci asi dvě procenta. Ačkoliv je to velmi malý podíl, když si vezmete, že je na světě podle posledního sčítání 7,7 miliardy obyvatel, těch s nadprůměrným IQ je pak zhruba 154 milionů. A to už zase tak málo není. Tzv. bystrých dětí s IQ 115 – 130 je pak dokonce okolo 14 %.

„Nadané děti jsou většinou od útlého dětství velmi zvídavé, zajímá je svět, chtějí vědět, jak věci fungují, chtějí přijít všemu na kloub. Pokud se o nějaký obor či oblast začnou zajímat, potřebují získat informace velmi detailní, prozkoumat vše do hloubky. Rychleji chápou, snadno a více si pamatují a celkově působí rozumově starší. Často je jejich zájem orientován na čísla a písmena, mnohé se stávají předčasnými čtenáři třeba již ve čtyřech letech,“ popisuje Lucie Měchurová, členka společnosti Mensa, jež pomáhá zakládat kluby nadaných dětí v Česku.

Speciální „dětskou“ verzi testů IQ mohou předškoláci absolvovat, až když jim je pět let. Než ale půjdete své potomky prověřit, je dobré si uvědomit, že nadání je velmi těžko definovatelný pojem. Měření IQ kvocientu, jež se snaží vyčíslit lidskou inteligenci podle standardizovaných inteligenčních psychologických testů, sice s jeho rozpoznáváním pomáhá, ale jako jediný znak pro jeho určení nestačí, protože se zaměřuje především na posouzení logicko-matematických dovedností. Teorie mnohonásobné inteligence Howarda Gardnera popisuje kromě těchto vloh dalších osm druhů inteligence zahrnujících hudební a pohybové nadání, verbální schopnosti, sociální inteligenci, orientaci v prostoru, v přírodě i sobě samém a schopnost zabývat se existenciálními otázkami.

Takto rozmanité vlohy pozoruje u dětí i pedagožka působící na ZŠ Bezručova a Open Gate a metodička vzdělávání nadaných dětí Petra Kobrová: „Často se v literatuře setkáte s popsanými projevy nadaných dětí – brzké čtenářství, orientace v číslech, široká slovní zásoba, smysl pro humor, hluboký zájem o nějakou oblast či téma, záliba ve schématech, touha přicházet věcem na kloub, hledat více řešení, potřeba vysvětlení všeho možného, od toho, jak funguje spalovací motor, po odpověď, proč musím zrovna teď sníst oběd, notabene čočku, kterou já vážně nerad…“ vypočítává, „Můj dobrý kamarád, jenž se nadaným dětem věnuje velmi intenzivně a velmi dlouho, říká, že pokud mu šestileté dítě položí otázku ‚Kdy umřeš?‘ nebo ‚A co bude po smrti? Proč jsme tady?‘, pak je jasné, že má před sebou nadané dítě.“

iDnes Premium