COOLna

….dědictví času a kultury…


genetika

  • Vegan versus dieta s masem a mléčnými výrobky

    Identické dvojčata zkusila na 12 týdnů radikální dietu. Hugo jedl striktně vegansky, zatímco Ross pokračovat v dietě založené na mase a mléčných výrobcích. Výsledkem:Veganská strava u Huga znamenala stabilnější cukr v krvi. Rossova „masožravá strava“ zase znamenala nižší riziko infekcí, menší snížení diverity střevních bakterií. Výsledkem dalších výzkumů je, že i jednovaječná dvojčata mohou mít… Continue reading

  • Oko – do genetiky okno

    Barva očí je fascinující téma. Již dlouho je známo, že barva duhovky je silně dědičná a existují metody, používané například ve forenzní genetice, které umožňují ze získané genetické informace s velkou mírou přesnosti barvu očí a také obočí předpovědět. Doposud bylo popsáno asi deset genů, které se na tom podílejí. Přitom je zajímavé, že pro… Continue reading

  • S dobrou pamětí

    Když se americká občanská válka v roce 1864 pomalu chýlila ke konci, byly podmínky v zajateckých táborech jižanské Konfederace otřesné.  ely byly přeplněné a nehygienické a vězni z řad unionistické severní armády museli každý den přežít jen s trochou kukuřice. Mnoho jich zemřelo na vyčerpání průjmem a  kurdějemi. Není divu, že ti, kteří se odtamtud nakonec dostali, se po válce vrátili… Continue reading

  • Vystačí si sami!

    Skokani zelení na to vyzráli. Dokázali si vytvořit strategii, při které vůbec nepotřebují samičky svého druhu. V povodí řeky Odry totiž na žádnou žábu ženského pohlaví patřící k taxonu Pelophylax esculentus nenarazíte. V období na přelomu dubna a května, kdy obvykle začínají námluvy a na březích rybníků či tůní se konají hotové koncerty místních obojživelných obyvatel, tak skokani zelení lákají… Continue reading

  • Proč je důležité uchovávání genetických vzorků?

    Pro zachování bohaté biodiverzity, potažmo ochranu přírody jako takovou, se v posledních desetiletích osvědčil nový obor – ochranářská genetika. Využívá genetických metod pro získávání informací o vzácných a ohrožených druzích a zaměřuje se také na studium genetické rozmanitosti v jejich populacích. Ta může být v souvislosti s lidskou činností a zásahy do přírody významně snížena, čímž může dojít k omezení schopnosti populace přizpůsobit se… Continue reading

  • Ztrácíme čich.

    Lidský čich, tedy schopnost vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě, je ve srovnání s čichem většiny jiných savců výrazně slabší. Na vině jsou čichové geny. Nemáme jich málo. Většina z těchto genů – zejména ty, které umožňují intenzivní vnímání vůní – je však u lidí vypnuta. Není za tím covid, ale matka příroda.… Continue reading

  • Pradávný mikroorganismus pomohl vědcům z CEITEC odhalit protein spojený s buněčnou odolností vůči stresu..

    Výzkumný tým Gabriela Dema z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) objevil nový protein, který hraje důležitou roli při řízení výroby bílkovin v buňkách jedněch z nejodolnějších a nejstarších typů mikroorganismů na světě. Tento objev přispívá k našemu chápání toho, jak buňky šetří energii a přežívají v extrémním prostředí. To by mohlo vést k novým poznatkům o… Continue reading

  • integrace geneticky vzdálených skupin ve středověku

    Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým výsledkem bylo, že jedinci z Leobersdorfu byli většinou východoasijského původu, zatímco pohřbení v Mödlingu měli většinou evropské předky. Jak vědci uvádějí v… Continue reading

  • Různé scénáře evoluce

    Vědci pozorňují, že se skutečnou evolucí scénáře (souboje živočichů, kteří se vyvíjejí jediným směrem – k dokonalosti a větší složitosti) nemají téměř nic společné, protože evoluce může postupovat také směrem k jednoduchosti. Zvířata a jejich orgány, jsou dnes vesměs složitější než před 500 miliony let. Evoluce na naší planetě vytvořila úžasně složité rysy, od paží… Continue reading

  • Migranti zaplavovali už antický Řím.

    Všechny cesty vedly do Říma a do věčného města po nich přicházeli také migranti. Do samotného srdce říše po celou tuto dobu přicházeli přistěhovalci. Prokazuje to molekulárně-biologická studie mapující genofond obyvatel „věčného města“ a jeho změny v průběhu staletí publikovaná v magazínu Science. Badatelé vycházeli z genetických dat z 29 archeologických nalezišť v okolí Říma.… Continue reading

krematorium