COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Povím

    Únor bílý pole sílí Vítr kvílí v danou chvíli Ošlehané tváře chladem až jsou rudé mile zmrzlé Leč jsou tvé a toť tak krásné Vyzývají mne tě zahřát Teplý vánek ti poslat Objetí je nasnadě Mne už chlad jen polechtává Stačí pohled, který hřeje Jiskra v něm jen rozněžňuje A i sníh se hezky směje… Continue reading

  • A ještě méně barevností

    Siločary tvořící kruhy Je to jako čas Letokruhy.. Naplněny silou naplněny svědomím Ztotožním se se svým vědomím? Ztotožním se se sebou? Nejsem pevný jako oni Tolik času, tolik slov a ještě méně barevností Nezapomeň na sen S tebou jsou jen starosti Však rád je přijímám Nezapomeň na sen Nejsi v tom sám… Tonda Červen –… Continue reading

  • Oldřich Mikulášek – Proč?

    Se sebou nejvíc sám jak květina se svou vůní; jak voda se svou tůní; jak luna v novoluní; jak vražda v mordě kuní, proč hynu opásán smyčkou tvých paží slastnou, proč zmírám šťastnou láskou nepokořen – a žiju tichým hořem? Continue reading

  • Znovu – Karel Škrabal

    Zase jsme prohráli volbya bičujeme se na sociálních sítíchJe to jen naše vinaže oni věří chemtrails Je třeba přejítod nekonečných analýz k činůmKaždý si přidá na Facebookupět nácků nebo komunistů ze Sudet Excelová tabulkati to neřekne tak hezkyjako ožralej týpek se zarudlým zrakem:Chtěl jsem vás jen nasrat! Racionalita spěchá na psychoterapiiZbytek země navštívil na Pražském… Continue reading

  • Únor

    Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zda někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umírání. Mlčení země bolí. Však dole tep srdce chvěje se a skrytý pramen z temnot dere se k světlu. A píseň mladých vod tvé srdce opije a… Continue reading

  • Ledové království

    Vážu kytici z vlčích máků, růží a tulipánů, přidal bych i slunečnice – ty však seschly v pouhý troud. Podávám ti tady to, co zbylo z květin lánů, neb ostatní políbil již času proud. Tak pohleď, přičichni, cítíš tu vůni? Tu včelka, koník, tráva, méd, jarní krása, slunce v tůni, tím vším šeptá můj dar,… Continue reading

  • Wislawa Szymborska – Šťastná láska

    Šťastná láska. Je to snad normální,je to významné, je to užitečné –co má svět ze dvou lidí,kteří svět kolem vůbec nevidí?Povýšeni k sobě bez špetky zásluh,namátkou vyvolení, ale přesvědčení,že tak se to stát muselo – odměnou za co? za nic;světlo padá odnikud –proč právě na ně, a ne na jiné?Uráží to snad spravedlnost? Ano.Ruší to… Continue reading

  • Radek Malý – Světloplaší

    Co o kom víme? Co nám kdo řekne?To by to každý měl u nás pěkné…Jak pod kůži se vtřít komukoli?U sebe začít. Tam, kde to bolí.. Continue reading

  • sbírka Černý rok – Anna Bolavá

    Kolik stojíúplně ta vzaduta smutnápovadlárostlina plnánaběhlých žilŘekněte kolikobejmu jiv dlouhé košiliseschneme tohle létospolu Continue reading

  • Antonín Sova – Sonet v září

    Při okně otevřeném (již skorém v zářísklonu)za šera teplého jsme zřeli ve kraj tmavý,šum list doléhal k nám v poloslyšnémtónu,ze zahrad voněl sem drn schnoucí zvadlétrávy.Zde bylo tušiti kraj v mlzem tichých zvonůse vzduchem rozprysknul rej zemdlený alkavý,a proti měsíci,než v brzkém zajdou skonu,se jepic chomáče nám kmitly kolem hlavy.u rázem jak by vstal, zabouřil… Continue reading

krematorium