COOLna

….dědictví času a kultury…

básně

  • Jako řeka

    Být jako řeka, co v zemi se rodí, být jako horská bystřina, co v své pouti nikdy nepoleví, stále se někam ubírá. Být jako řeka mezi stromy, skrývat se tiše ve stínu, co u dna se bouří, nepostojí, však na venek klidnou má hladinu.                                                               … Halka Hana Doubravová Continue reading

  • Hlas Ze-mě

    Ten hlas, co teď ze mě tiše zní, bude i hlasem posledním, co na cestě domů mě doprovodí, do míst, kam všechny duše vodí. Ten hlas je tu s námi po staletí, my slyšeli ho už jako děti, to, že jej dnes málokdo slyší, je proto, že už nejsme tišší. Ten hlas je tu stále… Continue reading

  • Dávkování

    Křičím, pláču, stávkuju, asi že si lásku zcela špatně dávkuju. Ráno dávka, večer další… jaká gramáž že to stačí? karolinapauer Continue reading

  • Jsem tlustá jako prase…

    Jsem tlustá jak prase a léto je tu zase! Cvičila jsem, mazala, špekatá však zůstala. Přesto já se hrdě nosím, sebevědomí tak hubeňourům kosím! Jó, Věstonická prasnice, tak zná mě celá vesnice! karolinaoauer Continue reading

  • Fénix

    Za hluku němé noci, Jak zlatý Fénix moci, zastižen vlastní schopností, předvedu vám své přednosti. TriDrey Continue reading

  • Máme doma…

    Máme doma kohouta, ten nám sere do kouta. Já mu říkám ty vole, jdi se vysrat na pole. Máme doma veverku ta má černou prdelku Continue reading

  • není tomu pomoci – Charles Bukowski

    v srdci je místo, které se nikdy nezaplní prostor a i v těch nejlepších chvílích a nejlepších časech o něm budeme vědět budeme o něm vědět víc než kdy jindy v srdci je místo, které se nikdy nezaplní a budeme čekat a čekat v tom prostoru. Continue reading

  • Ne, tohleto už snášet nelze…

    Ne, tohleto už snášet nelze to už je pod mou důstojnost to přesáhlo už všechny meze už dávno byl čas dupnout: Dost! Dost, a už ani slovo více nebo to skončí neštěstím jediná možnost – rozejít se! teď akorát mít ještě s kým J. H. Krchovský Continue reading

  • Jan Zahradníček – Pozdrav vlaštovek

    U okna zrána zraněn zase krásou, jíž kraj tvůj podobá se ráji v zorničkách dítěte, vlaštovkám řek jsem, vzlétněte. Pro tolik světla slepý příliš, pro tolik lásky, kéž ji sdílíš, to ráno rychle se vzkazem vlaštovky k tobě poslal jsem. Tvé oči sladké nevolnice v radosti prudké uvěříce poselství štíhlých křídel těch blankytně přijmou jejich… Continue reading

  • Děláš svoje opilý gesta…

    Děláš svoje opilý gesta Chci se s tebou ztratit v hloubi města Zapomenout Na osamělosti ubohé Zraňující Na bolesti palčivé Nekončící Mia Naomi Rojko Continue reading

a svět se točí… bezpečnost big data bydlení básně coronavirus diktáty děti edukace ekologie energie historie internet jídlo klima knihy komunikace konzum koronavirus kultura lifehack lifestyle marketing pandemie partnerství peníze pohyb politika pozitivní práce právo psychologie psyché recepty Rusko sociální sítě sociální síť společnost vzdělání válečný konflikt Ruska na Ukrajině vědění zajímavosti zdraví Česko ženy

krematorium