COOLna

….dědictví času a kultury…

zajímavosti

  • Hladové až vzteklé

    Znáte anglické slovo „hangry“, tj. být tak hladoví až jste vzteklí? Některé střevní bakterie se do tohoto stavu umí taky dostat, abyste věděli! Pokud nemají, co baštit, začnou trucovat a uvolňovat nám do těla toxiny, ze kterých je nám pak nevolno. Nebo nám rovnou podrazí nožky a my plavmo padneme s horečkou do postele. Výzkum Continue reading

    ,

  • Hobiti existovali..

    V roce 2003 byly v jeskyni Liang Bua na ostrově Flores objeveny fosilní pozůstatky, které dodnes vzbuzují mnoho vášní. Odborníci zde postupně nalezli části koster celkem 14 jedinců, kteří jsou dnes považováni za zvláštního trpasličího hominina člověka floreského (Homo floresiensis), často přezdívaného „hobit.“ Hobiti, kteří byli v dospělosti vysocí jen asi 110 centimetrů, stále zůstávají Continue reading

    ,
    ,

  • Jaký má vliv dýchání na psychiku?

    Věděli jste, že dýchání je mnohem víc než výměna dýchacích plynů? Ne nadarmo je středobodem meditací a metod pracujících s lidskou psychikou. Má totiž významný vliv na formování našeho mozku – našich emocí, vnímání a zpracovávání okolního světa, naší pozornosti. Podle dat sesbíraných z mnoha studií a prezentovaných v souborné studii publikované v časopise Psychological Continue reading

    , ,
    , , , , , ,

  • Každý máme jiná střeva..

    Vědce velmi překvapily výsledky studie zaměřené na výzkum anatomie lidského trávicího systému. Netušili, jak moc velké rozdíly objeví. Mezi střevy zdravých jedinců existuje řada odlišností, např. slepé střevo může mít u někoho velikost mince, zatímco u jiného rozměry menší peněženky. Navíc jsou významné rozdíly mezi pohlavími – ženy mají v porovnání s muži delší tenké Continue reading

    , , ,

  • Jak je starý hlas?

    Dokázali byste si tipnout, jak dlouho se na Zemi používá ke komunikaci hlas? Podle dat švýcarské studie je tomu již více než 400 milionů let! Tzv. akustickou komunikaci využívá celá řada obratlovců od savců, přes ptáky, plazy, obojživelníky až po ryby. Mysleli jste si, že ryby jsou němé? Možná, že nedokáží zazpívat poslední pecku od Continue reading

    ,
    , , , ,

  • Ordinační hodiny pylů

    Patříte mezi nebožáky, kterým luční kvítí nevykouzlí zasněný úsměv na tváři, ale nudli u nosu? Pak zbystřete. Vědci přišli na to, kdy je vhodné plánovat si během pylové sezóny vycházky. Nejvíce pylů létá po venku v odpoledních hodinách, zhruba v rozmezí druhé hodiny odpolední a deváté hodiny večerní. Nejméně jich je naopak mezi čtvrtou ráno Continue reading

    , ,
    , , , , , ,

  • Předpověď smrti díky chůzi?

    Řekla bych, že dnes už existuje málo lidí, kteří nevlastní chytrý telefon. A teď si představte, že na základě zaznamenávání stylu vaší chůze by vám mohl v budoucnu váš mobilní telefon předpovědět…kdy umřete. Fakt, nekecám, opravdu se to ve vědeckých kruzích řeší. Potkala jsem na toto téma už pár studií. V jedné autoři popisují, že Continue reading

    , ,
    , , , , ,

  • Zrzci, lidé s (ne)výhodami

    Lidé se zrzavým odstínem vlasů si však prošli diskriminací napříč celými dějinami, a to především z jednoduchého důvodu – jedná se o nejvzácnější barvu vlasů na světě, kterou se může pochlubit pouze zhruba jedno procento světové populace. Především severní a západní Evropa je na toto zbarvení bohatá a nad typicky zrzavými Iry ještě dominují Skoti Continue reading

    , , , , ,

  • zajímavosti o houbách

    Houby se dělí do tří větších skupin. Symbiotické žijí ve společenství s různými rostlinami, převážně se stromy, se kterými si navzájem vyměňují cukr, vodu a další živiny. Saprofytické houby se živí mrtvými organismy a čistí tak neobhospodařované lesy, parazitické houby zase napadají jiné organismy, čímž vnášejí dynamiku do lesního ekosystému. Podhoubí ukryté pod zemí tvoří Continue reading

    ,
    , , , ,

  • Jak chutná sladkost?

    Po víc než 20 letech pokusů vědci zmapovali molekulární strukturu chuťového receptoru, který je zodpovědný za naše vnímání sladkosti. Ukázali také, jak se dvě z nejrozšířenějších umělých sladidel vážou na receptor a aktivují ho. „Tento jediný receptor je zodpovědný za naši nenasytnou, nikdy nekončící přitažlivost k cukru,“ říká neurolog a spoluautor studie Charles Zuker. „A Continue reading

    ,
    , ,

a svět se točí… bezpečnost big data bydlení básně coronavirus diktáty děti edukace ekologie energie historie internet jídlo klima knihy komunikace konzum koronavirus kultura lifehack lifestyle marketing média pandemie partnerství peníze politika pozitivní práce právo psychologie psyché recepty Rusko sociální sítě sociální síť společnost vzdělání válečný konflikt Ruska na Ukrajině vědění zajímavosti zdraví Česko ženy

krematorium