Bezcílně se toulat světem Netušit, že je to málo Kdybych nežil po milnících Co by se mi v noci zdálo? Richard Skolek Continue reading

Tvá slova působí. Jako hřebíky do rakve. Ještě slovo. A víko zaklapne. Bez vzduchu se těžko žije. Nemůžu dýchat. Manželská hypoxie Quido Gellner Continue reading

Ať oko prozřetelnosti Ať oko osudu Ať oko matčino starostlivé Ať oko plné dobrých úmyslů nás provází Krása tak ohromující Tak prostá a přirozená To nejsou labutě To jsou roháči To není omyl To bude život jinačí Continue reading

Šťastná jako to, co je bezvýznamné a svobodné jak bezvýznamná věc. Jako to, čeho si nikdo neváží a co si samo sebe neváží. Jako to, čemu se všichni posmívají a co se samo směje tomu posměchu. Jak smích bez závažného důvodu. Jako smích, jenž se může vykřičet. Šťastná jak bůvíco. Jak bůhvíjaké bůhvíco. Šťastná jako… Continue reading

Někdy je docela milépřijít o růžové brýleněkdy je docela nemilésednout si unaven na brýle pod zadnicí brýle ruply na poetu chmurnosti huply růžové střepy píchají v prdelijak je ten život absurdně veselý . . . Štěpán Málek Continue reading

Zbořil kurník a po slepicích šlapal bosýma nohama. Takový byl jeho žal. Popadaný slívy šířily čpavý puch, plůtek na záhumení čekal na znovuvztyčení. Ta jeho fena se tahá po dědině jak smrad! Namletý kosti přišly nazmar. Vykloval si je čas. Jitka Hanušová Continue reading

Zapletené motúzy mozgu spolu s uzlami emócií, deravé plachty možnosti a a víchry a víchry, ktoré zlovestne nimi lomcujú… Bože ako to bolí… ako to neznesiteľne páli všetky tie plamene pekla ktoré som rozdúchal svojím životom A ako rád som žil a rád doteraz aj neznesiteľne žijem. Človek poklad vo mne sa proti mne búri,… Continue reading

Už vás začínam zabúdať, výnimočná, ešte ste sa nestihli rozžiariť a už vás milosrdná bunka pamäte prikrýva flanelom zabúdania v clone medzi skutočnosťou a snom. Ako sa tam máte, zabudnutá? Eduard Grečner Continue reading