COOLna

….dědictví času a kultury…


9.1.: Mezinárodní den meruněk

Mezinárodní den meruněk připadá na 9. leden a slaví se od roku 2020 – převážně v Americe.

Z nejvíce zastoupených vitamínů v meruňkách najdete betakaroten, ze kterého vzniká důležitý vitamín A. Ten je, kromě jiného, i velmi silným antioxidantem, stejně jako další vitamín v meruňkách, totiž vitamín C. Nechybí ani vitamín E, z minerálních látek pak toto ovoce obsahuje především draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo. Meruňky jsou bohaté na rozpustnou vlákninu a z hlediska kalorií ze 100 g meruněk získáte pouze 53 kcal.

Meruňky toho umí mnohem víc, než byste do nich řekli. Tak za prvé posilují imunitu – mají dokonce vyšší obsah vitamínu C na 100 gramů ovoce než třeba jablka, hrušky či třešně. Meruňky také zlepšují zrak, snižují hladinu krevního cholesterolu, zlepšují krevní obraz, léčí srdce a podporují krvetvorbu.

Mnoho dobrého dělají i pro náš nervový systém. Posilují ho, a zároveň působí proti únavě a pomáhají při nespavosti. Také na krásu jsou meruňky odpovědí. Posilují vlasy, nehty a pokožku a chrání naši kůži při opalování. V neposlední řadě odbourávají tuky.

Pokud si neodpustíte cigaretu, tak alespoň zařaďte meruňky do jídelníčku. Meruňky totiž podle některých studií pozitivně ovlivňují sliznici plic.

A dámy, jestli zrovna řešíte, zda jíst meruňky v těhotenství, tak rozhodně ano! Meruňky prospívají správnému vývoji plodu. Ženy trpící v období těhotenství anémií by měly meruňky zařadit do jídelníčku určitě, protože tohle ovoce obsahuje vysoký podíl železa. Jen pozor na sušené meruňky, protože ty obsahují až o 70 % více sacharidů a jejich nadměrná konzumace může vést k obezitě.

Řekové jim říkali “golden eggs of the sun”, což můžeme volně přeložit jako “sluneční zlatá vejce” nebo “zlatá vejce Slunce”.

Stejně jako se kříží třeba růže, i meruňky mají své působivé variace. Například takový Plumcot, který je něco mez švestkou (anglicky plum) a meruňkou (z anglického apricot) se kříží v poměru 70:30 ve prospěch švestky. Tento hybrid nadchne sladkou vyzrálostí švestky a šťavnatostí meruňky. Další hybrid meruňky zvaný Pluot je velmi aromatický až pikantní zatímco Aprium zprvu chutná sladce a svěže, má však kyselejší dojezd.

O původu meruňky neexistuje shoda. Uvádí se několik možností. Měla by pocházet z Číny a do Evropy se dostat začátkem našeho letopočtu přes Arménii. Jiné teorie ale tvrdí, že pochází právě z Arménie. Najdete ale i informace, že meruňka pochází z Indie, kde už o ní věděli zhruba v roce 3000 před naším letopočtem. Do Česka se dostala z Itálie přes Slovinsko a Rakousko.

Konfucius, čínský filozof, sociální politik a státník, učíval své žáky pod meruňkovým oltářem, jak říkal stromu (meruňce). Domníval se, že toto ovoce rozvíjí vědomosti a moudrost.

Od Peršanů převzali Arabové přidávání ovoce, jako jsou meruňky, třešně, na oživení masitých jídel. Jedno z oblíbených jídel se jmenovalo mišmišija (guláš z jehněčího a meruněk), který se připravoval tak, že se tučné maso mělo uvařit ve vodě, ze sušených meruněk se měla odstranit pecka a místo ní vložit blanšírovaná mandle. Na hotové maso se měly dát meruňky a rozinky, smotek skořice, pár listů máty, šafrán, jujuba (ovoce) a osladit vše cukrem a medem.

Rozbíjeli jste jako děti pecky a vybírali jádra? Těchto jadérek se smí sníst v případě dospělého maximálně tři kousky, v případě dítěte pouze polovina jednoho jadérka. Důvodem je to, že obsahuje kyanogenní glykosid amygdalin, který se v trávicím systému mění na kyanovodík. To je velmi toxická látka, která má negativní vliv na zdraví. V malém množství vám bude nevolno, budete mít horečku a třeba i bolesti hlavy (způsobí otravu). Pokud bude množství více, povede ke smrti.



krematorium