Poměrně bizarní a fascinující historii si fast food odbyl v Sovětském svazu. Psal se rok 1959 a chvíli před kubánskou krizí nastalo období mírného oteplení vztahů USA a SSSR, které reflektovala Americká národní výstava – šestitýdenní výstava umění, techniky, automobilů a vůbec toho nejlepšího, co kapitalismus dokázal nabídnout – v parku Sokolniki v Moskvě. Právě ten se měl stát dějištěm jednoho z nejvíce vypjatých střetů studené války.
Do Moskvy přijel tehdejší viceprezident Richard Nixon a spolu se sovětským hlavním tajemníkem Nikitou Chruščovem si procházeli expozice, zejména modely „typické americké domácnosti“. Do dějin vstoupila jejich „kuchyňská debata“, kdy se dva státníci v modelové kuchyni opřeni o kuchyňskou linku velmi bouřlivě přeli o výhody a nevýhody kapitalismu oproti socialismu.
Debata nakonec skončila mírumilovně – shodou, že by USA a SSSR měly hledat prostor pro vzájemnou dohodu. Celá byla natáčena, přeložena do obou jazyků a vysílána v obou zemích.
Pro dějiny fast foodu však bylo zajímavější, co se dělo o několik místností dál. Na výstavu do Moskvy bylo totiž přizváno kolem 450 prestižních amerických firem – IBM, Kodak, Sears, General Motors, Whirlpool, Pepsi a další. Ale zejména Pepsi (jejíž hlavní konkurent Coca-Cola se odmítl exhibice zúčastnit) v ten den zvládla husarský kousek – její zástupce a jeden z čelních představitelů Donald M. Kendall dal Chrušovovi po kuchyňské debatě poprvé v životě ochutnat colu.
Fotografie Nixona s Chruščovem, který měl v ruce kelímek Pepsi, byla prvním krokem pro uvedení kolového nápoje na sovětské pulty.
Dohoda ale bylo dovršena až o 13 let později v roce 1972, kdy byla podepsána výhradní smlouva se sovětskou vládou a пепси кола se stala prvním západním výrobkem prodávaným v Sovětském svazu. Tato smlouva zároveň vyřazovala ze hry konkurenty, zejména společnost Coca-Cola.
Velkým problémem byla platba – sovětský rubl měl totiž hodnotu pouze v rámci východního bloku a SSSR neměl jak Pepsi zaplatit. Kendall tedy navrhl další nekonvenční krok – barter. Sověti a společnost Pepsi si vyměnili v poměru 1:1 Pepsi sirup a vodku Stolichnaya, která se tímto poprvé dostala na americký trh, kde slavila velký úspěch.
Svou roli ale Pepsi a fast food obecně sehrály i při pádu komunismu. Na jaře roku 1989, v předvečer pádu sovětského režimu, pomalu dobíhal zmíněný kontrakt a bylo třeba podepsat novou smlouvu. Kendall uskutečnil druhý neuvěřitelný výměnný obchod a vyměnil produkty Pepsi v hodnotě tří miliard dolarů za 17 válečných ponorek, fregatu, křižník a torpédoborec.
Dokud Pepsi loďstvo neodprodala, byl soukromý výrobce sladké limonády šestou nejsilnější armádou na světě. Kendall v rozhovoru s poradcem prezidenta George Bushe staršího prohlásil: „Odzbrojujeme Sovětský svaz rychleji než vy.“
Na začátku 90. let se v Sovětském svazu vžil pojem „pepsi-strojka“, a to nejen díky odzbrojování námořnictva – kapitalistické fast food řetězce totiž přicházely na východ stejně rychle, jako se hroutil celý režim. Velmi tomu pomohl samotný strůjce perestrojky Michail Gorbačov. Ten nejenže tlačil západní produkty ruským podnikům, ale dokonce sám účinkoval v dnes již kultovní reklamě, která možná nejlépe podtrhuje bizarnost této doby – reklamě na Pizza Hut.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář