COOLna

Jaký byl pohled na šlechtu za monarchie?
Do roku 1918 byla pro společnost vzorem. Podnikatelské vrstvy usilovaly o šlechtické tituly, chtěly mít své zámky, napodobovaly způsob života aristokracie… A navíc je to kultivovalo. Podporovaly stejně jako šlechta nadace, chudinu, stavěly pro zaměstnance bydlení. A k nim zase vzhlížely střední měšťanské kruhy, jejichž způsob života působil na širší lidové vrstvy. Navíc se díky šlechtě kulturní život přenášel z měst i na venkov. Na každém venkovském zámku měl šlechtic frak, žaket a smoking, a kromě honů se pořádaly i společenské, kulturní, a dokonce sportovní akce. Zámeckou zdí to určitě nekončilo.

Šlechta ostatně podporovala i obrozence.
Finančně určitě. Rádo se na to později zapomínalo, ale obrozenečtí vědci i politici samozřejmě měli mecenáše mezi šlechtou a sami v jejich rodinách učili nebo pro ně pracovali. Že by se ale aristokracie najednou hlásila k české národní myšlence, to zase ne.

Nikdo?
Šlo o menšinu, zbytek byl spíš kosmopolitní. Na říšské politické scéně ve prospěch českého národa nijak výrazně zdejší velkostatkáři nevystupovali, v tom měli později jejich kritikové z řad československých politiků pravdu. Větší národní hrdost projevovala například anglická šlechta, jak tomu bylo ve státech, které byly zároveň jedním národem, což se o českých zemích, natož o habsburské monarchii říct nedá. Navíc se tady uprostřed Evropy prolínaly vlivy mnoha okolních oblastí.

Ne zrovna férové zacházení se šlechtou nezačalo za komunistů, ale už za první republiky. Byly jí okamžitě zakázány tituly, zabírány pozemky… Kde se ta averze brala, když třeba Kašpar Šternberk zakládal Národní muzeum?
To si ale najednou nikdo nepamatoval.

Oproti jiným zemím habsburské monarchie tu jen několik málo šlechtických rodin drželo opravdu ohromné pozemkové celky, zatímco v Rakousku byl majetek šlechty mnohem rozdrobenější. A majetek a peníze jsou vždycky velká motivace, abyste se v příhodné chvíli jejich majitelů zbavili.

Byl tu i jiný motiv, než že šlechta byla prostě bohatá?
Obava, že by jako vlastníci půdy a velkých majetků ovlivňovali názory lidí, kteří na nich byli nějak závislí…

Pozemkovou reformou se od roku 1919 zabavila veškerá půda nad 250 hektarů, zemědělská dokonce jen nad 150 hektarů…
Šlechta přišla o hodně. Reforma ji zbavila značné části majetku.

PhDr. Miloš Hořejš, Ph.D.