COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • Nemůžu ti dát víc

    „Nemůžu ti dát víc Už nejsem to, co jsem. Ach, jak bych si přál být písek, slunce v létě! Přál bych si aby sis lehla Odpočívej na odpočinek. Že mě opustíš tvé tělo, když odcházíš, teď, něžné, teplé, nezapomenutelné. A nech je odejít s tebou o tobě můj pomalý polibek: barva, od hlavy až k… Continue reading

  • Kousek temna někde v chladu

    Kousek temna někde v chladu.Kolik zbývá do rozpadu?Mrtvé vichry kolem dují.Vážně ještě existuji? Slepé oči do tmy hledí.Všední dnešky tonou v šedi.Vraní dráp se otře o tvář.Kapka krve zkrápí oltář. Zbytečnost je nový zákon.Prázdnota – odpověď na shon.Nepřítomně ráno vstaneš.Žiješ, dokud nepřestaneš. Bez významu, co se řeklo.Jestli tohle není peklo,tak už nevím, co by bylo.Temno… Continue reading

  • Voda v krajině, voda v tělech

    Podívej! Obyčejná krůpěj vody zachycená na okraji lesního potoka. Přichází srna a chlemtá průzračnou ledovinu, jazykem zachytí osamocenou krůpěj. Ta koluje v jejím těle. Později je srna zabita lovci. Zbytky masa a srst počínají hnít, krůpěj se vypařuje. Vlhkosti se ale zmocní vítr, žene ji, žene a ona se převaluje v břichu mohutného mračna, ozářená… Continue reading

  • Nesnaž se utéct…

    Nesnaž se utéct, čas si tě chytí, vlasy ti protká stříbrnou nití. Předá ti radost i zklamání z lásky a pak ti na tváře nakreslí vrásky. Zbytečně vzdoruješ, marníš své síly, každý z nás jednou dojde až k cíli. Nesnaž se změnit to, co už nejde, ze všeho špatného dobré vždy vzejde. Mám tady pro… Continue reading

  • Kdy můžeš

    Kdy můžeš verše psát ? Když střízlivý nejsi a brzy je spát a nemusíš nikomua nemusíš nikamjen tak sám se sebou a přesto se všemito vzácné bezčasí nechtěnémám to rád . . . Štěpán Málek Continue reading

  • Nadechla se zahrada

    Nadechla se zahradaplevele zbavena a starých větvív kouři a plamenechve vůni ohýnkuzas na mne dýchnulyzázraky dětství . . . Štěpán Málek Continue reading

  • Kde hledat?

    Kam jít hledat hezké slovotak aby prostě pohladilo.Kde jen hledat? Nejspíš v sobě a doufat že se urodilo.Kde hledat ten pramen vody,co rozpustí tíseň , smutek? Víru že zlý skutek se vypařil či utek.Těžko hledat někdy nám , v tyhle divný době,netřeba se příliš pídit, vždyť dobro máme jen my v sobě. Štěpán Málek Continue reading

  • Instapoezie…Cesta dál?

    Sociální sítě nemusejí být jen samožerským předmětem sebeukájení nad lajky přijímanými za stylizovanou fotku nebo místo nekonečných hádek s lidmi s jiným názorem. Může jít i o specifickou platformu k publikování poezie. To, že si kamarádky dávají jako dárek knihy, mě příliš nepřekvapilo, protože mladí lidé nejsou ohledně četby tak ignorantští, jak by se mohlo… Continue reading

  • Jediný, co máš…

    Možná zdá se,že pod psa máš se.Ale přitom kohoutek s vodou, jídlo k dispozici stále.V historii by tě všichni považovali za krále.Teplo a pohodlí hned jak přijdeš z práce,ale přesto se necejtíš jako vládce.Hlava ti namlouvá, že toho potrebuješ víc. Zrádce!Ale existuješ a už to je víc než nic.Co způsobuje tenhle neukojitelné chtíč?Neurohormon dopamin, to… Continue reading

  • Bez strachu

    Bez touhy bez strachu na srdci nemám nic a je mi lehko Continue reading

krematorium