COOLna

Doufáme, že v budoucnu se dostaneme až k něčemu, co by bylo možné nazvat prevencí nebo spíše extrémně časnou léčbou v době, než se vyvinou první příznaky roztroušené sklerózy, protože je známo, že už asi pět let před jejich rozvinutím se něco děje. Člověk cítí, že mu není dobře, je unavený, má deprese, časté infekce. Chodí po doktorech, ale protože je mladý, tak jeho obtíže bohužel nejsou brány dostatečně vážně. Občas se stane, že má třeba bolesti hlavy a na magnetické rezonanci se zjistí, že už tam má nález, který odpovídá roztroušené skleróze. Tomu se říká radiologicky izolovaný syndrom.

V USA byla provedena studie, která prokázala, že pokud se člověku v této fázi, kdy ještě nemá žádné klinické neurologické příznaky, podá léčba, tak se až o osmdesát procent sníží pravděpodobnost, že se klinické příznaky vyvinou. Toto bude důležité například pro rodiny, v nichž se roztroušená skleróza vyskytuje – genetika je na vině sice pouze ze třiceti procent, ale u těchto rodin je výskyt častější. Zejména v těchto případech je dalším důležitým faktorem dostatek vitaminu D, neboť v našich zeměpisných podmínkách jej obecně nemáme dostatek a jeho doplňování u dětí i dospělých v této rizikové skupině je nutné.

Pokud tedy genetika tvoří třicet procent, co je oněch zbylých sedmdesát?

To jsou environmentální faktory. Již jsem zmiňovala například kouření, nedostatek vitaminu D a spánku, stres. Jde ale také o EB virus, neboť když má někdo v mladém věku nebo dospělosti infekční mononukleózu, tak pravděpodobnost onemocnění roztroušenou sklerózou výrazně stoupá; imunitní systém se s tímto virem neumí srovnat, virus pak infikuje buňky, které tvoří protilátky, a tyto buňky se můžou dostat do mozku a spustit onemocnění.

K tomu se přidává naše strava – západní strava je přesolená, spousta konzervantů, uhlovodanů, cukrů, pšenice. Toto však ovlivnit lze, a tak se pacientům snažíme nastavit příznivější stravu, protože víme, že strava ovlivňuje mikrobiom, který se na té chorobě podílí také. Mikrobiom střeva je nutný pro správnou reakci imunitního systému, takže se pokoušíme přijít na to, jakou stravu lidem doporučovat, protože to zatím není bohužel úplně jasné. Zatím víme, že je potřeba hodně ovoce, zeleniny, vlákniny a vyhnout se konzervantům, neboť ty jsou pro imunitní systém neznámé. Tedy ve zkratce, vařit si doma.

Eva Kubala Havrdová

Patří mezi nejuznávanější představitele oboru neurologie a klinické medicíny v České republice a mezi přední světové osobnosti na poli klinického výzkumu roztroušené sklerózy (RS) a dalších demyelinizačních a autoimunitních onemocnění nervové soustavy.