COOLna

….dědictví času a kultury…


vepřové

V roce 1964 bylo přeštické prase uznané jako samostatné plemeno. Od 90. let je chovají v uzavřené populaci. Už za protektorátu mělo problém, že nebylo výkonné. Sice se rozmnožovalo rychle, ale nedosahovalo takového růstu, bylo spíše na šunky. Přežilo jen díky nadšeným chovatelům. V době nedávno minulé byly snahy ho zušlechtit a použít jako mateřské plemeno do hybridizačních programů ve velkovýrobě. Nyní to ale není prase na ekonomický velkochov. Ta současná přeštická prasata se blíží prasatům, jaká se chovala v šedesátých sedmdesátých letech. Udržela si kvalitu masa. Vepřové teď ale není moc trendy. Což je škoda. Víte, já třeba nemám rád ty řeči o cholesterolu, to se hodně přehání. Ještě jednu knížku jsem si tady připravil. Podívejte, to jsou obsahy cholesterolu. To napsal biochemik. Vepřové sádlo – 0,94 cholesterolu, losos 0,87… No, a podívejte se na kuře s kůží.

Kuře s kůží má obsah cholesterolu 0,93. Což je stejně, jako má vepřové sádlo!
A to napsal profesor RNDr. Jiří Wilhelm, Ph.D., z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UK z Prahy.
Je dnes prasat v Česku méně?
O hodně.
Ve srovnání s 90. lety, nebo se socialismem?
S obojím. Klesá to brutálně. Když si vezmete, že jsme dříve byli, co se týče produkce vepřového masa, v přebytku… Dnes ho musíme dovážet ze zahraničí. Více než polovina vepřového masa v Česku je z jiných zemí. To je neskutečně smutný fakt.
Dneska je všechno „bio“. Marketingově se tím opravdu nešetří, ale co je skutečně „bio prase“, bez všech těch reklamních vábniček?
Musí dostávat krmení vyprodukované v organickém (ekologickém) zemědělství. Musí mít určité rozměry kotců, případně být na pastvě. I ta porážka by měla vypadat trochu jinak. V Praze máte možnost ochutnat, tam je nějaký řezník Angličan, má prodejnu někde u Tančícího domu. A prodává tam mimo jiné maso ze „šťastných prasat“. Myslím, že je bere z biofarmy ze Sasova z Jihlavy, od pana Sklenáře, který chová prasata vyloženě volným způsobem.
A jsou fakt šťastná?
Asi ano, charakterizoval bych to asi jako volné ustájení, volný pohyb, volný sex, nic jim nechybí.
Prasata hippies.
Ano. On to pan Sklenář dělá z přesvědčení, bez toho by to nešlo. I konec mají ta prasata trochu lepší. Zabíjí je na svých jatkách, nikam daleko je nevozí, a prasata tak nestresuje. Tím, že toto maso budou lidé kupovat, podpoří nejen tento chov, ale způsobí i to, že se tyto způsoby chovu budou rozšiřovat. Samozřejmě toto maso je pak podstatně dražší, jinak to být nemůže.
A lepší?
Těžko říct. Bio věci by rozumný člověk měl podporovat proto, že to je příznivější pro krajinu, pro zvířata a tak dále. Zachovat krajinu a rovnováhu v přírodě je možná nejdůležitější. Ale jestli je to maso chutnější, to je individuální, řekl bych. Víte, ono se teď po všem hystericky šlape. Třeba spor o kožešinová zvířata. V Česku je zakázaný chov, aniž by byla nabídnuta nějaká jiná varianta. Pochopitelně v Evropě jejich chovy celoplošně zakázány nejsou. Bohatí lidi se prostě kožichů nevzdají. Akorát je nebudou mít z Česka. Nejhorší je, že ti lidé, co nejvíc řvou a zakazují, ani nečtou odbornou literaturu, nerozumějí tomu. Oni možná sledují brožury, které jim dodá Greenpeace nebo nějaká podobná organizace. Musí se označit nepřítel, a pak se na něj ta tlupa vrhne. Kožešinové farmy byly bez jakékoliv šance.
Miroslav Rozkot, vedoucí oddělení prasat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí


krematorium