COOLna

Dlou­ho­do­bá kon­zu­ma­ce vel­ké­ho množ­ství ká­vy mů­že zvý­šit množ­ství zá­klad­ních plazma­tic­kých li­pi­dů v kr­vi a tím ne­ga­tiv­ně ovliv­nit ri­zi­ko kar­di­o­vasku­lár­ních one­moc­ně­ní.

Li­pi­do­vý pro­fil od­rá­ží množ­ství cho­leste­ro­lů a tu­ků v kr­vi. Vy­so­ká hla­di­na li­pi­dů je zná­mým ri­zi­ko­vým fak­to­rem pro vznik sr­deč­ních cho­rob. Ká­va při­tom ob­sa­hu­je sil­nou slou­če­ni­nu zva­nou ca­festol, kte­rá zvy­šu­je hla­di­nu cho­leste­ro­lu.
Ca­festol je mo­le­ku­la di­ter­pe­nu pří­tom­ná v ká­vo­vých zr­nech. Je to jed­na ze slou­če­nin, kte­ré jsou od­po­věd­né za před­po­klá­da­né bi­o­lo­gic­ké a far­ma­ko­lo­gic­ké účin­ky ká­vy. Na­pří­klad ká­va ty­pu ara­bi­ca ob­sa­hu­je asi 0,4 až 0,7 % ca­festo­lu.

Ta­to slou­če­ni­na je pří­tom­ná hlav­ně v ne­fil­tro­va­né ká­vě, ja­ko je french press, tu­rec­ká ká­va, řec­ká ká­va či espres­so. Věd­ci po­do­tý­ka­jí, že ve fil­tro­va­né ne­bo in­stant­ní ká­vě je jen ma­lé, pří­pad­ně žád­né množ­ství ca­festo­lu, což z těch­to al­ter­na­tiv či­ní vhod­něj­ší vol­bu pro li­di, kte­ří by si mě­li hlí­dat hla­di­nu cho­leste­ro­lu ne­bo jež tr­pí kar­di­o­vasku­lár­ním one­moc­ně­ním.

Dlou­ho­do­bá kon­zu­ma­ce ká­vy ve vel­kém množ­ství – kon­krét­ně šest a ví­ce šál­ků den­ně – mů­že zvý­šit množ­ství li­pi­dů v kr­vi a tím i ri­zi­ko kar­di­o­vasku­lár­ních one­moc­ně­ní.

VTM