COOLna

….dědictví času a kultury…


sběr

  • Lípa nejen jako národní strom

    Lípa na první pohled upoutá svou mohutností a krásnou korunou. Její odolnost je výhodou ve městech, kde se vysazuje v rámci městské zeleně. Je to krásný strom a navíc užitečný. Lípa je medonosná. Z lipových květů vysají včely až 7 mg nektaru, z něhož vyrábí med. Lipový med byl pro své léčivé účinky používán již Continue reading

  • SRPEN-LISTOPAD:Stroček trubkovitý

    Roste dosti hojně koncem léta a na podzim, zpravidla od srpna do listopadu, na zemi v listnatých, ale i smíše­ných nebo jehličnatých lesích, především na stinných a vlhkých místech, často v kruzích. Přesto ji méně všímavý houbař mnohdy nezahlédne, neboť nejen že se skrývají často pod listím, ale hlavně svou barvou splývají s ostatním povrchem. Continue reading

  • ČERVEN-PODZIM: Delikatesa z lesa: lišky

    Z našich lesů lišky, neboli kuřátka, na nějaký čas téměř vymizely, protože jsou hodně citlivé na znečištěné životní prostředí. V současnosti už ale naštěstí i jejich oranžové kloboučky můžete čím dál tím častěji vidět vykukovat z mechu. Vzhledem k její vzácnosti se začala pěstovat i na farmách. Asi není překvapením, že velké množství takových farem Continue reading

  • křídlatka

    Od Japonců pochází také inspirace pro využití křídlatky. Její stonky se podobají chřestu či rebarboře a zjara se nakládají nasladko i nakyselo jako antipasti a kompot nebo se kvasí – krájejí se například i do kimchi! Mimochodem čerstvě odšťavněná křídlatka dodává kyselost dresinkům a omáčkám a nahrazuje citrusovou šťávu k rybě, třeba i v ceviche. Continue reading

  • Čirůvky

    Čirůvka májovka je první z čirůvek, které v houbařské sezóně rostou. Objevuje se od dubna až do června, téměř se stoprocentní jistotou na ni narazíte během deštivého května. Ve vyšších polohách vydrží až do léta. Poměrně robustní houba roste hojně, mnohdy až plevelně. „Z jarních hub najdete v největším množství právě čirůvku,“ říká Juraj Macúch. Continue reading

  • Rozkvétající pažitka

    Jakmile se oteplí, shánějte se po rozkvetlé pažitce. Zatímco farmáři si s ní nevědí rady, kulináři se nemůžou dočkat, až si vyrobí kapary z poupat nebo pesto z květů. Ty se zároveň nakládají do soli, oleje či octa a krášlí vzhled i chuť jídel – od salátů přes tatarák a grilovaná masa až po těstoviny. Continue reading

  • Smažené kosmatice

    Na bezové smaženky jsou potřeba čerstvě utržené květy (včetně stopky), které namáčíme do jemného slaného palačinkového těsta a po osmažení v oleji se podávají s vařeným bramborem a hlávkovým salátem.Dáváte přednost sladkým chutím? Květy bezu takto můžeme osmažit i nasladko, v maličko přislazeném těstíčku, ovoněném špekou skořice. Po usmažení kosmatice přes cedník zlehka posypte moučkovým Continue reading

  • Smrže

    Smrže se začínají objevovat na přelomu dubna a května, rostou obvykle do poloviny května. Existuje hned několik druhů – smrž obecný, vysoký a polovolný. Všechny jsou náchylné na vyšší teploty, a pokud je zrovna teplejší jaro, smrže nemusí vyrůst vůbec. Smrž obecný má rád podobná stanoviště jako kačenky, někdy rostou i pospolu. Často ho najdete Continue reading

  • Mařinka vonná v kuchyni

    Kuchaři mají v oblibě mařinku vonnou, která se díky svému aroma přirovnává ke skořici, vanilce nebo tonka bobům. V Esce ji zlehka fermentují se 2 % soli a připojují do bylinkových omáček, popularity se však mařince dostává i v oleji. Ten se nejprve zahřeje na 60 °C a zhruba minutu se mixuje společně s rostlinou, Continue reading

  • Magnolie v kuchyni

    Komu rostou na zahradě magnolie, ten se může bez váhání pustit do kompotování poupat nebo květů – sladší nálev (například z medu, octa a soli) z nich za pár týdnů vytvoří perfektní exotický přídavek k salátům, rýži nebo třeba sushi (místo zázvoru). V Japonsku se mladé listy a pupeny magnolie (druh Magnolia hypoleuca) vaří a Continue reading

krematorium