COOLna

….dědictví času a kultury…


historie

  • Lesy na Šumavě se za posledních víc než 150 let příliš nezměnily.

    Lesy na Šumavě se za posledních víc než 150 let příliš nezměnily. Dokládají to desítky historických lesnických map, které správa parku vydala v knize Atlas historických lesních map Šumavy. Obsahuje reprodukce map, které šumavští lesníci ručně malovali na území většiny dnešní chráněné krajinné oblasti a téměř celého Národního parku Šumava, řekl ředitel správy parku Pavel… Continue reading

  • zvuk magických trubek

    Duté roury, aerofony, jež vyluzují dunivý zvuk znějící jako „dy-dže-ry-dů“, měly desítky domorodých názvů. Zdobené a malované truby se na severu kontinentu nazývaly yidaki a pištci jsou ztvárněni i na pravěkém skalním umění Arnhemské země. Je to takový australský národní poklad, odvěká tradice. Po dlouhé stovky let, ne-li po pár milénií, se původní obyvatelé nejmenšího… Continue reading

  • Předci lidí se zrodili v Evropě, ne v Africe. Tvrdí to vědci studující záhadnou lebku.

    Lidé do Evropy přišli z Afriky, jejich předkové tam ale migrovali z Evropy. To je závěr studie publikované v magazínu Communications Biology, kterou sepsali vědci na základě nálezu lebky společného předka opic a lidí na území současného Turecka. Fosilie stará téměř devět milionů let patřila opici, která je příbuzná nynějším africkým lidoopům i lidem. Vědci… Continue reading

  • na stopě největšího kráteru, který na Zemi vytvořil asteroid

    Podivná anomálie na jihovýchodě Austrálie je patrně pozůstatkem po nárazu obřího asteroidu. Tato událost mohla způsobit vymírání dvakrát většího rozsahu než za epochy dinosaurů. Je to pozůstatek kráteru přesahujícího plochu Česka. Má průměr 520 kilometrů. Rozkládá se v australském státu Nový Jižní Wales a vědci ho pojmenovali Deniliquinský útvar. Popisují ho ve studii zveřejněné v… Continue reading

  • Se jménem po Hitlerovi a Mussolinim

    Někteří entomologové opakovaně požadují, aby se přejmenovaly druhy, které nesou jména pachatelů masových zločinů. Nejkřiklavějším příkladem jsou druhy pojmenované po vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi. Hitlerovo jméno nesou nejméně dva druhy z říše hmyzu: Rochlingia hitleri, vyhynulý létající hmyz z období karbonu před 359 až 299 miliony let, a žijící Anophthalmus hitleri, slepý jeskynní brouk… Continue reading

  • historie kremžské hořčice

    Druhá oblíbená tuzemská hořčice je kremžská. Její původ je třeba hledat v rakouském městě Kremže, které je hodinu cesty autem od Znojma. Rakušané jí říkají Kremser Senf. Vyrábí se z hrubě mletých žlutých a hnědých hořčičných semínek, trochy cukru, nezkvašeného vinného moštu a vinného octa. Receptura je stará asi 500 let a vznikla tak, že… Continue reading

  • Historie majonézy a tatarské omáčky

    Čechy oblíbená majolka byla vynalezena Francouzi na válečném poli. Stalo se tak, když v bitvě u Port Mahon u ostrova Minorka francouzský vévoda Richelieu porazil na hlavu Brity. Richelieu dal po bitvě rozkaz kuchaři, aby na oslavu vítězství připravil hostinu, kde se bude podávat jeho oblíbená omáčka ze smetany a vajec. Smetana však v polní… Continue reading

  • evergreen gothaj

    Nejprodávanějšími českými salámy jsou šunkový a gothajský. Název prvního je samozřejmě odvozen od šunky, co ale tradiční gothaj, kterému se občas s nadsázkou říká „mortadella chudých“? Tento druh měkkého salámu pochází z Německa. Ze saského města Gotha, které leží asi 170 kilometrů od českých hranic. Na konci 19. století ho vymyslel tamní řezník Johann Kestner… Continue reading

  • Souboj se stroji vede člověk odnepaměti.

    Už římský císař Vespasianus prý odmítl použít k přepravě sloupů pro kapitol stroje, protože se obával nárůstu nezaměstnanosti. Královna Alžběta I. zase ze stejného důvodu roku 1589 neudělila Williamu Leemu patent na jeho automatický pletací stroj. A česací stroj, který dělníkům ušetřil spoustu práce, byl v Británii zakázán v roce 1551. Stroje byly zdrojem strachu… Continue reading

  • Jak vypadal starověký fast food?

    Myslíte si, že fast food je vynálezem posledních uspěchaných desetiletí? Kdepak, rychlé občerstvení bylo rozšířeno už ve starověkém Římě. Nejčastěji ho využívali chudší měšťané, tedy plebejci. Jak ukázaly archeologické vykopávky, existovala celá řada možností rychlého veřejného občerstvení. Stejně jako dnešní občerstvení v nákupních centrech se i starořímské provozovny rychlého občerstvení nacházely v místech, kde se… Continue reading

krematorium