COOLna

Cibule je jednou z nejstarších pěstovaných plodin v naší historii, pochází ze střední Asie, odkud se rozšířila do celého světa. Archeologové, botanici, ani historici nejsou schopni přesně určit čas dobu a místo prvních pěstování.
Tato zelenina totiž podléhá zkáze a její pěstování nezanechává téměř žádné stopy. Některé písemné záznamy ale umožňují udělat si o jejím původu velmi zajímavý obrázek.

Cibule byla nejprve domestikována ve střední Asii a na Středním východě babylonskou kulturou v Íránu a západním Pákistánu. Mnozí věří, že organizované pěstování začalo mnohem dříve, tisíce let předtím, než bylo vytvořeno písmo. Cibule se pěstovala ve starém Egyptě před 5 500 lety, v Indii a Číně před 5 000 lety, v Sumeru před 4 500 lety.

S organizovaným pěstováním cibule kolem roku 3 500 př. n. l. se starověké civilizace, které ji používaly, brzy staly na této skvělé zelenině skutečně závislé. Cibuli bylo snadné pěstovat na jakémkoli druhu půdy, v jakémkoliv ekosystému i počasí a bylo snadné ji skladovat, sušit a uchovávat během zimy.

Kvůli všem těmto výhodám cibule nepřekvapí, že tato zelenina rychle vstoupila do náboženských obřadů několika starověkých civilizací. Nejvíce se to projevilo v Egyptě, kde cibule byla symbolem věčnosti, nekonečného života a byla součástí pohřebních obřadů (zejména při pohřbech faraonů). Egypťané malovali cibuli na stěnách svých staveb, pyramid a hrobek.

Se vší tou popularitou se cibule stále více a více objevovala v písemných záznamech. Byla několikrát popsána v bibli, oslavována lékaři jako jeden z nejdůležitějších léků na různá onemocnění srdce, kloubů a trávení.

Ve starověkém Řecku ji hojně využívali nejen lékaři, ale i vojáci a sportovci, kteří věřili, že jim dodává sílu od bohů (jedli ji syrovou, vařenou, jako šťávu). Římané také konzumovali velké množství cibule a brali si ji s sebou i na cesty.

Po pádu Římské říše vstoupila Evropa do temného středověku. Během té doby se cibule hojně používala jako potravina i jako léčivý prostředek a často byla cennější než peníze. S příchodem renesance a novými obchodními cestami se cibule dostala do všech koutů světa. Údajně byla cibule první zeleninou, kterou kdy vysadili první kolonisté, kteří se vylodili na severu Ameriky.

Cibule se v lidovém léčitelství používala a stále používá jako účinné antiseptikum na rány a rychlé ošetření včelího či vosího žihadla, měla by totiž mírnit otoky. Dříve cibule sloužila také jako prevence v dobách epidemií moru či cholery. Cibulová polévka se často podávala novomanželům jako afrodisiakum o svatební noci.