COOLna

….dědictví času a kultury…


Leden 2026

  • jablko bláznů,lilek či baklažán a jeho historie

    Prapůvodní vlastí lilku je Indie a také Barma, kde se podle dochovaných záznamů vyskytoval ve své divoké formě už před třemi tisíci lety. Časem zdomácněl a začal si razit cestu na Balkán a do dalších teplých oblastí. V Evropě se objevil ve 13. století a dařilo se mu zejména v Řecku, Bulharsku, Španělsku, Itálii nebo… Continue reading

  • V souboji o pyl

    V průběhu evoluce si včely vytvořily unikátní nástroje k opylení rostlin, jejichž pylová zrna se ukrývají v tzv. poricidních prašnících. Z nich se mohou dostat ven pouze nepatrnými otvory na špičce a musejí se doslova „vytřepat“. Botanikové rozeznávají přes 22 tisíc popsaných druhů, které tak tvoří asi 6 % známé rostlinné říše. Včely se naučily… Continue reading

  • Lidské spermie bourají Newtonovu fyziku.

    Lidské spermie svými bičíkovými ocasy proplouvají kapalinami tak, že porušují třetí Newtonův pohybový zákon. Vědci popsali, jak to dokážou. Matematik Kenta Išimoto se svými spolupracovníky z Kjótské univerzity zkoumal pohyb spermií a dalších mikroskopických biologických plavců, aby zjistil, jak klouzají skrz látky, které by měly bránit jejich pohybu. Ve studii publikované v odborném časopise PRX… Continue reading

  • Jak se jedlo ve starověkém Egyptě?

    Protože Egypťané neznali peníze, výplata mzdy byla v naturáliích – tím byly pivo (5 korbelů denně), chléb a cibule! Tyto produkty pak sloužily pro směnný obchod. Egypťané chovali kozy, prasata i skot. Krávy zajišťovaly mléko, ze kterého se vyráběly i jednoduché sýry. Pokrmy se dochucovaly kořením, které se dováželo z Indie nebo z afrických zemí.… Continue reading

  • Těžko

    Těžko se snášejí podivné pocitytěžko se hledají slovajak kdyby srdce přestala bítjako by zalita do olovajako by přilétl tak černý mrakco stalo se stalo a už je to tak soucit i lítost životy nevrátíchraňme své naděje že dobro se neztratí . . . Continue reading

  • Mozky umírajících lidí vykazují překvapivou aktivitu.

    Co se s námi děje, když se nám zastaví srdce? Tuto otázku si lidé kladou od nepaměti. Je těžké ji zodpovědět, protože mrtví na otázky o povaze svých zážitků odpovědět nemohou. Vědci se však nevzdali snahy poskytnout vlastní soubor odpovědí a udělali další krok k tomu, abychom pochopili, co se v naší mysli odehrává ve… Continue reading

  • První „slavná“ anorektička? Císařovna Sissy

    Byla krásná, slavná a obdivovaná. Dnešní terminologií bychom řekli „celebrita“. Rakouská císařovna Alžběta, které se říkalo Sissy (1837–1898), byla svým vzhledem doslova posedlá a tomu podřizovala jídelníček. Slavnostně prostřený stůl na císařském dvoře. Lahůdky, kam oko dohlédne. Nadívaná holoubata, játrová paštika či pečená masa s různými přílohami i vynikající dezerty. Tak vypadaly oficiální večeře na… Continue reading

  • Nikoho nezajímá, co děláte.

    Za dobu, co pomáhám malým, často začínajícím, značkám formou marketingových konzultací, se setkávám stále s tím samým příběhem – na začátku věděly, co dělají. V ideálním případě i to, jak to dělají. A všechno si svépomocí nebo za účasti copywritera juniora hodily na web. Pak utratily tisíce za reklamu na sociálních sítích, která, pokud byla… Continue reading

  • Nejslavnějším vikingem byla žena.

    Analýzy runových kamenů překvapivě naznačují, že za klíčovou postavu vikinských dějin byla překvapivě pokládána žena. Harald I. alias Harald Modrozub je pokládán za nejslavnějšího vikinského vůdce. Jeho jméno je známé nejen v severských krajinách. Tento legendární sjednotitel dánského lidu, vládnoucí mezi lety 958 až 985 našeho letopočtu, inspiroval svým přízviskem (v angličtině Bluetooth) také pojmenování… Continue reading

  • Pistácie nejsou ořechy.

    Malé křupavé zelené „oříšky“ klamou tělem. Pistácie nejsou vůbec ořechy, ale ovoce, které botanicky patří do rodiny peckovin – spolu s třešněmi, broskvemi nebo olivami. V případě pistácií ovšem konzumujeme pecku, protože vnější plod se odstraňuje. Continue reading

krematorium