COOLna

Prapůvodní vlastí lilku je Indie a také Barma, kde se podle dochovaných záznamů vyskytoval ve své divoké formě už před třemi tisíci lety. Časem zdomácněl a začal si razit cestu na Balkán a do dalších teplých oblastí. V Evropě se objevil ve 13. století a dařilo se mu zejména v Řecku, Bulharsku, Španělsku, Itálii nebo Španělsku. Podle prvních písemných zpráv o používání lilku, které pocházejí z ájurvédských textů z roku 100 př. n. l., se lilek pravděpodobně nejdřív využíval jako léčivka.

Staří Řekové lilku přezdívali jablko bláznů. Souvisí to s faktem, že kdysi dávno konzumace lilku narušovala lidem psychiku. Jádro problému tkví v tom, že ho naši předci jedli syrový. A jelikož lilek obsahuje jedovatý solanin, pravděpodobně u nich vyvolával psychické potíže. Jak už to tak bývá, vlivem různých náhod se přišlo na to, že tepelně upravený lilek je zcela v pořádku a tahle zelenina, byť z botanického hlediska je to vlastně ovoce, dostala v kuchyni opět zelenou.

Proč jíst lilek?
Tak především proto, že se jedná o dietní potravinu, která navíc příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu a tím i stav srdce. Podle některých studií dokonce napomáhá k ustálení cukru v krvi. Jelikož v sobě nemá žádný tuk, ale hlavně vodu, nemusíte se bát, že po něm přiberte. Navíc se lilek dobře tráví a je vhodný pro osoby, které mají potíže se žlučníkem. Pokud jde o vitamíny, v lilku se vyskytuje áčko a céčko. Baklažán má v sobě i dost minerálů, z nichž nejvýznamnější je draslík, po něm následují vápník, hořčík, železo, zinek, mangan a další. Významný je i jeho pozitivní vliv na potíže s ledvinami a močovým měchýřem. Trpíte na zácpy? Pak určitě zařaďte do jídelníčku lilek, jehož mírně projímavé účinky vám uleví.