COOLna

Zdrojem poznání byly zkamenělé zuby sedmi australopitéků, kteří žili asi před 3,5 miliony let v jižní Africe. Vědci analýzou chemického složení zkamenělé zubní skloviny – konkrétně izotopovým složením dusíku – zjistili, že tito dvounozí primáti se živili především vegetariánskou stravou.

Konzumace živočišných zdrojů, zejména masa, je považována za zásadní zlom ve vývoji člověka. Potrava bohatá na bílkoviny je spojována s nárůstem objemu mozku, a tedy i kognitivními schopnostmi. Přímé důkazy o tom, kdy se maso objevilo u našich raných předků a jak se jeho konzumace vyvíjela v průběhu času, však dosud chyběly.

Tým vědců z německého Institutu Maxe Plancka pro chemii a jihoafrické Wits University nyní díky izotopové analýze přinesl důkazy o tom, že předkové člověka rodu Australopithecus se živili převážně rostlinnou stravou. „Zubní sklovina je nejtvrdší tkání savčího těla a může uchovat izotopický otisk zvířecí stravy po miliony let,“ říká geochemička a hlavní autorka studie Tina Lüdecke.

Tým vědců zjistil, že poměr izotopů dusíku v zubní sklovině se u jednotlivých australopitéků lišil, ale byl trvale nízký, podobný jako u býložravců a mnohem nižší než u současných masožravců. Došli k závěru, že strava těchto homininů byla rozmanitá, ale skládala se převážně nebo výhradně z rostlinné potravy. Australopitékové tedy pravidelně nelovili velké savce, jako to dělali například neandrtálci o několik milionů let později.

Jak sama Tina Lüdecke upozorňuje, tato zjištění neznamenají, že by Australopithecus africanus nemohl příležitostně využít masitou potravu nebo živočišné zdroje bílkovin, jako jsou vejce nebo termiti. Výsledky však jasně dokládají, že to nebyli masožravci.

Vědci nyní plánují rozšířit svůj výzkum a shromáždit další údaje od různých druhů homininů a z různých časových období. Chtějí prozkoumat fosilie z dalších klíčových lokalit ve východní a jižní Africe a v jihovýchodní Asii, aby zjistili, kdy začala konzumace masa, jak se vyvíjela a zda poskytovala našim předkům evoluční výhodu.

„Tato metoda otevírá vzrušující možnosti pro pochopení evoluce člověka a má potenciál odpovědět na zásadní otázky, například kdy naši předkové začali zařazovat maso do svého jídelníčku? A byl začátek konzumace masa spojen s nárůstem objemu mozku?“ říká vedoucí týmu Alfredo Martínez-García.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.