COOLna

Když se narodíme, máme v mozku 50 až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje až biliarda nervových spojení. Každý den sice přicházíme o přibližně deset tisíc těchto buněk, ale rezervoár je velký. Pokud mozek nepostihne úraz, nemoc nebo ho nepoškozujeme špatnou životosprávou, vydrží dobře sloužit až do stáří. Mozku škodí zejména kouření, alkohol, vysoký krevní tlak, vysoký cukr, cholesterol či obezita.

„Velkou roli hraje životospráva a výživa. Nadměrný příjem sacharidů a kalorií je velkým rizikovým faktorem pro kognitivní potíže v pozdějším věku. Středomořská dieta s dostatkem zeleniny a nenasycených masných kyselin se ukazuje jako velmi prospěšná,“ radí docent Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty UK Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Vysoký krevní tlak či cukrovka ničí mikroskopické tepny, jimiž je mozek hustě protkaný. Pak se toto poškození může projevit jako pomalu nastupující demence. Nejde ale o Alzheimerovu nemoc, jejímž příznakem je také demence a je způsobena degenerativními změnami mozku. Problém je v tomto případě cévní, nicméně příznaky jsou podobné.

Lékaři se shodují, že pokud uděláte vyšetření na magnetické rezonanci staršímu člověku, tak to, zda je pravidelným pijanem alkoholu, mnohdy poznáte. Na mozku se projeví nezvratitelné změny včetně jeho atrofie neboli zmenšení. A to má vliv i na funkce – na povahu, paměť, myšlení…

Jak je to ale s alkoholem v malém množství? Například mnohdy zmiňovaná jedna či dvě sklenky vína denně?

„Publikované studie spíše svědčí pro jeho škodlivost i při mírné konzumaci,“ varuje docent Rusina. Podobně je na tom kouření, i to může činnost mozku ovlivňovat. „Kouření ale spíše poškozuje velké tepny a je rizikem především pro vznik cévní mozkové příhody než pro vznik demence,“ vysvětluje MUDr. Daniel Václavík, primář Neurologického oddělení Nemocnice Agel Ostrava – Vítkovice.

Další velký podíl na činnosti mozku má kvalitní a dostatečně dlouhý spánek, nejlépe sedm až osm hodin denně, při němž se v mozku vytvářejí paměťové stopy. „Pokud se spánek něčím narušuje – ať je to obrazovka počítače, nebo alkohol, fungování mozku to významně ovlivňuje. Mozek si neodpočine, nezregeneruje a sami dobře víte, jak vám je, když se nevyspíte,“ říká primář Václavík.

Zároveň vyvrací mýtus, že když si dám večer před spaním pár skleniček alkoholu, bude se mi lépe spát. „To je omyl. Sice zřejmě dobře usnete, ale spánek jako takový nebude hluboký a kvalitní,“ varuje.

Důležitý je také pravidelný aktivní pohyb, který má pozitivní vliv nejen na svaly a srdce, ale i na kognitivní výkon. Doporučená doba fyzické aktivity se uvádí kolem dvou a půl hodiny týdně a spíše se hodí aerobní činnost, jako je chůze včetně nordic walking, plavání, tanec nebo lyžování. Pro mozek je obrovskou zátěží i neustálé vysedávání u obrazovek mobilů, tabletů či počítačů, a to především u dětí.

„Dnes již existují jasné a konkrétní důkazy o tom, jak dlouhé trávení času u obrazovek vede k „měknutí“ mozku. Je to sice laický termín, ale poměrně dobře vystihuje, co se děje – síť neuronálních spojů není tak hustá, jak by měla být, je jakoby děravá. Na jeden čtvereční centimetr mají tyto děti o pět až deset tisíc spojení méně, než by měly mít. A je to na nich znát,“ říká neurolog Martin Stránský.

Stav mozku se mění i s věkem. Čím víc nám je, tím spíš si můžeme všimnout nejrůznějších drobných obtíží.

„Starší lidé například obtížně hledají některá slova nebo si hůře vybavují jména. Hůře se jim daří vykonávat komplexnější činnosti současně. Na druhou stranu stáří přináší pozitivní změny. Ve srovnání s mladšími lidmi mívají starší lidé bohatší slovní zásobu, lépe chápou význam slov a textu, také mohou těžit ze znalostí a zkušeností, které ve svém životě nahromadili. I ve vysokém věku u nich může být zachována schopnost učení, vytváření nových neuronálních spojů i komunikačních strategií,“ říká docent Rusina.

S rostoucím věkem stoupá riziko neurodegenerativních onemocnění, jež se vyznačují postupným selháváním funkcí mozku. Typickým příkladem je Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.

Co stojí za vznikem neurodegenerativních onemocnění, není dosud zcela jasné. „Byly popsány faktory, jako je genetická predispozice, vystavení určitým toxinům nebo infekcím, poranění mozku či životní styl, které zvyšují riziko vzniku těchto onemocnění,“ říká profesor neurologie Jakub Hort a dodává: „Je však důležité si uvědomit, že neurodegenerativní onemocnění nejsou nezbytnou součástí stárnutí, jak se mnozí domnívají. Demence je nemoc, stáří je etapa lidského života.“

Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují postupným zhoršováním funkce nervového systému. U pacientů dochází k úbytku neuronů, což jsou buňky přenášející informace v mozku a míše, a k degeneraci nervových vláken a podpůrných buněk. „Příznaky neurodegenerativních onemocnění se mohou lišit, obvykle však zahrnují zhoršení kognitivních a motorických funkcí – ztrátu paměti, potíže s řečí a komunikací, problémy s pohybem a koordinací a změny nálady nebo chování,“ vysvětluje profesor Hort.

Činnost mozku pak samozřejmě ovlivňují i nejrůznější nemoci, jež postihují centrální nervový systém. Může to být klíšťová encefalitida, zánět mozkových blan, meningokokové infekce, epilepsie, ale i autoimunitní nemoci, jako je roztroušená skleróza, či nejrůznější nádory.

Co mozku neprospívá?

• lenošení
• konzumace velkého množství cukru
• příliš mnoho času stráveného na sociálních sitích
• sedavý způsob života
• nedostatek spánku
• delší poslech příliš hlasité hudby
• nedostatek sociálních kontaktů