Změnily se za poslední léta příčiny toho, proč lidé chodí na psychoterapii?
Podstata lidského trápení zůstává neměnná za poslední tisíce let. Mění se jen kulisy. To nové, co přibývá, je pocit ohrožení globálními problémy – například environmentální žal. Ne vždy je to přímo pojmenované téma, ale jde o velkou část stresové nálože. Svět se kvůli internetu a médiím dramaticky zmenšil, a tak se cítíme ohroženi děním na druhé straně světa a také si více uvědomujeme svůj zhoubný vliv na klima planety.
Máte pocit, že jsou dnes lidé citlivější na utrpení nebo méně odolní?
Je otázka, co musíme zvládat a vůči čemu jsme odolní. V něčem jsme odolnější než předci a v jiném méně. Asi bych nezvládl celý den pracovat na poli, ale kdyby viděl prapraděda můj kalendář, zhroutil by se zase on. Tím, že jako společnost pořád fungujeme, je důkaz, že máme velkou schopnost adaptace. Jsme odolní vůči světu, který nás teď obklopuje. Když se dramaticky změní podmínky, jako třeba za covidu, spousta lidí se zhroutí, ale většina se v horizontu týdnů přizpůsobí.
Váš tým se zabývá výzkumem a terapií takzvaně psychosomatických onemocnění. Co řešíte, když za vámi lidé přijdou?
Ve společnosti teď panuje představa, že existuje speciální obor medicíny – psychosomatika. Ve skutečnosti je celá medicína psychosomatická. Nálepka psychosomatika je jen náš koncept, jak jsme si rozdělili realitu na dvě části – na tělesnou a duševní. A že léčíme buď jedno, nebo druhé.
Konvenční medicína je však zaměřená hlavně na tělo a tělesné symptomy. S ostatním se lidé posílají k psychologům a psychiatrům.
Je to v nás zakořeněné, dělíme medicínu na konvenční a pak jsou tu psychologové a psychiatři. Kdybychom od začátku uvažovali o psychice jako o možné spolupříčině onemocnění, vyšetření nebo konzultace u psychiatra by se stala přirozenou součástí diagnostického procesu. Rozdělení na psychiku a tělo v léčbě moc nepomáhá. Když přijde člověk s bolestí hlavy, somaticky orientovaný lékař vyloučí vážné biologické příčiny. A když nic nenajde, tak řekne, že to bude asi psychického původu. Lidé pak v zoufalství chodí od lékaře k lékaři a opakovaně na stejná vyšetření.
Co tedy konkrétně děláte s lidmi, s nimiž si lékaři nevědí rady?
Přesně tak, oni je k nám pošlou, až když si nevědí rady. Potkáváme řadu lidí, kterým pomohl s bolestmi hlavy, břicha nebo s chronickým únavovým syndromem fyzioterapeut, cvičitel jógy, nebo nutriční terapeut. Klíč není v tom, aby lidi hledali po vlastní ose cestou pokusu a omylu, ale abychom si my odborníci rozšířili svoje portfolio metod, které reálně léčí, a tyto metody doporučovali v rámci jasného plánu. Problém je, že máme často omezený pohled na zdraví a nemoc.
Co jsou základní pilíře zdraví?
Z epidemiologických studií vyplývá, že existuje šest typů chování, které jsou příčinnou nebo udržujícím faktorem 72 procent všech onemocnění, s nimiž do nemocnic lidé přicházejí. Mezi ně patří nezdravá strava, nedostatek pohybu, nedostatek kvalitního spánku, stres, nadužívání alkoholu a kouření. Pokud u pacientů vyloučíme závažná onemocnění a zbydou nám chronická, je volba jasná, cílit na zmíněné faktory. Na receptu od lékaře pak nebude konkrétní lék, ale chůze v lese, vypnutí mobilu 90 minut před spaním, vyvážená strava a dobrý pitný režim.
Co ukazují výsledky studií ohledně nevysvětlitelných symptomů a vlivu psychoterapie?
Výzkum kolegů z Fakulty sociálních studií doložil zajímavý výsledek. U řady lidí s psychosomatickými onemocněními po roce terapie došlo ke zmírnění zejména úzkostí a depresí. Změnilo se jim prožívání a zlepšila se jim nálada, ale somatické projevy, jako bolesti či únava, se nezlepšily. Nicméně s nimi dokázali mnohem lépe žít. Řada našeho tělesného trápení se zmírňuje prostou akceptací, přijetím.
doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.




Napsat komentář