Rebarbora nazývaná Rheum rhabarbarum je po staletí známá jak v Evropě, tak v Asii. V Íránu a Afghánistánu se tradičně dusí s masem nebo se špenátem, zatímco v Polsku ji ochutnáte s bramborem, například v bramborovém salátu.
Rebarborový kořen našel uplatnění v čínské medicíně a dlouho se s ním obchodovalo jako s léčivem, dnes proniká na menu (severských) restaurací ve formě oleje.
Na rebarboru v koláčích a dortech si svět zvykal v 18. století, a to díky Angličanům. O století později se navíc objevily nové odrůdy a metody pěstování i sklízení, což přineslo na trh sladší a jemnější stonky – a dopomohlo rebarboře k úspěchu na jídelníčku!
Kyselost mají na svědomí organické kyseliny, především kyselina šťavelová. Té se v rebarboře vyskytuje až třikrát víc než ve špenátu nebo červené řepě. Z toho důvodu se konzumují pouze řapíky, a ne listy, ve kterých se koncentruje nežádoucí množství šťavelanů.
Jídlo a radost




Napsat komentář