COOLna

Pro velkou skupinu pacientů pak platí, že si poruchu imunity částečně způsobili sami špatným životním stylem. Nedělají to ale vědomě a často ani netuší, že dělají něco špatně.

Co dělají nejčastěji špatně?

Často to je třeba nevhodné stravování. To si lidé i mnohdy sami uvědomují, protože jim to už řekl jejich praktik nebo kardiolog, a otázkou pak je, jestli jsou sami schopni s tím něco dělat. U velké skupiny lidí stojí za sníženou funkcí imunity spánková deprivace. Tenhle problém si spousta lidí neuvědomuje a častokrát se jim otevřou oči až poté, co jim v ambulanci vysvětlím, jak spánek ovlivňuje jednotlivé složky imunitního systému.

Jak na to reagují?

Často je to překvapí, a pokud to nechtějí řešit jen za pomoci léků, posílám je do spánkové poradny. Důležité ale je, aby odcházeli s vědomím, že i léky na spaní jsou bezpečnější než spánková deprivace. To je základ. Obecně ale nejhůře pacienti přijímají fakt, že by za jejich oslabenou imunitou mohl stát také chronický neventilovaný stres.

Proč?

Protože stresové zatížení je potřeba řešit i s psychoterapeutem. Musím pacientům opatrně vysvětlovat, že je nevnímám jako padavky, ale že dle toho, s čím se mi svěřili, je jednoznačné, že mají ohromnou stresovou nálož a je potřeba s ní nějak pracovat.

A zatímco mladší lidé to chápou a pak se k nám vrací po psychoterapiích ve velmi dobré psychické a často i fyzické kondici, že si dali život do pořádku, zmizely jim ekzémy nebo přestaly opakované infekce, tak u starších lidí je vnímání někdy úplně jiné.

Když jen zmíním, že jejich somatické obtíže jsou pravděpodobně spouštěny a dlouhodobě udržovány nadměrným stresem, přejde bohužel část pacientů do ofenzivy a mají pocit, že jim snad naznačuji, že si za všechno můžou sami a svoje potíže si vymýšlí.

To je asi docela nepříjemné, ne?

Ano, velmi. Chci těm lidem opravdu pomoct. A přestože jsme schopni farmakologicky imunitu podporovat, je vždy naprosto nezbytné řešit i příčinu, která k poruše imunity vedla.

Jak imunitu nejlépe posílit?

Jednoznačně spánkem. Nejdůležitější je kvalitní, nepřerušovaný spánek, který by skutečně měl trvat minimálně sedm až osm hodin.

A ještě něco?

Rozhodně je důležitá i strava.

Další věc je ventilace chronického stresu. Ten se ukázal být zásadním faktorem pro rozvoj rakoviny, protože ovlivňuje produkci hormonů, cytokinů, tedy molekul, kterými imunitní buňky komunikují, a dokonce i střevní mikrobiom, tedy slizniční imunitu.

A co přesně je tím chronickým stresem myšleno?

Chronický stres je každodenní, dlouhodobý a trvá měsíce i roky. Například chodíte-li do práce, kde máte pomlouvačného kolegu nebo vypjaté vztahy se šéfem, necítíte se dobře, ale přesto tam každé ráno musíte.

Nejhorší pak je, když má člověk takové hostilní a toxické prostředí doma s partnerem. Například když vás partner ponižuje, vydírá a neváží si vás. Je to stres, ze kterého člověk ze dne na den z mnoha důvodů nemůže utéct.

Co s tím tedy?

Vždycky je důležité mít nějaký cíl a vidinu, že tohle jednou skončí. Proto je důležitá spolupráce s psychoterapeutem, s nímž si člověk vytvoří plán, jak z toho ven. Do té doby je důležité jako prevence rakoviny, tak onemocnění imunity, které rakovině často předcházejí, alespoň pravidelně stres ventilovat.

Jak?

Podle studií je nejlepší formou ventilace chronického stresu tanec, zpěv, pobyt v přírodě a malba. Můžou to ale být i jiné činnosti, které způsobují radost a smích. Dokonce i pacientům po onkologické léčbě se jako prevence návratu nádorového onemocnění doporučuje, ať chodí třeba tancovat. Při tanci se totiž v těle uvolňuje velké množství β-endorfinů, které podporují funkci imunitních buněk a chrání nás před negativním účinkem stresových hormonů.

Proč jsou vlastně stresové hormony tak špatné?

Stresové hormony jsou skvělé, ale jen tehdy, když nás chrání před nebezpečím, tedy v situaci akutního stresu. Valí se na nás balvan, stresové hormony se rychle vyplaví, zvýší se nám krevní cukr, uvolní se mastné kyseliny pro činnost svalů a my díky tomu utečeme. Jenže u chronického stresu jsou tyto hormony škodlivé. Nejenže oslabují imunitní systém, ale ovlivňují i krevní tlak, podporují obezitu a hlavně podporují nádorové bujení.

A co pohyb a imunita?

Jistě, i pohyb je nesmírně důležitý, ale fyzická zátěž musí být přiměřená. Setkáváme se tady i s tím, že někteří lidé mají nadměrnou zátěž a příliš velké zaměření na výkon. To je taky špatně a imunitní systém pak přestává fungovat.

Zuzana Střížová, imunolog