Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) odhaduje, že přibližně 3,1 miliardy osob nemá přístup ke zdravé stravě a kolem 828 milionů lidí trpí hladem. Potravinové systémy jsou také zodpovědné za přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a jsou hlavní hybnou silou odlesňování a využívání zdrojů.
FAO proto vyzývá vlády, aby vytvořily potravinové systémy, které “nenechají nikoho napospas“. Globální vůdci a vůdkyně si však musí uvědomit, že bez posunu k rostlinnější stravě a produkci – zejména na globálním Severu – nebude možné vytvořit inkluzivní a udržitelné potravinové systémy. Je to právě náš současný a na zdroje náročný způsob výroby potravin zaměřený na živočišné potraviny, který je jedním z hlavních důvodů, proč se nám nedaří dosáhnout potravinové spravedlnosti.
Mnoho osob na globálním Jihu je diskriminováno kvůli tlaku na vyšší zisky na globálním Severu. Nadměrné spotřebě živočišných produktů v západních společnostech napomáhají současné průmyslové potravinové systémy, které jsou zaměřené na živočišné potraviny. Tyto systémy využívají globální Jih jako zdroj krmiva pro hospodářská zvířata a zaplavují místní trhy neuvěřitelně levným exportem.
Navzdory této nadprodukci jsou potraviny stále velmi nerovnoměrně distribuovány po celém světě, což zhoršuje potravinovou nejistotu v mnoha oblastech. Jednou z příčin je, že místo pěstování plodin pro přímou lidskou spotřebu pěstujeme krmiva pro zvířata. K tomuto účelu se využívá asi třetina celosvětové orné půdy. Navíc intenzivní chov hospodářských zvířat využívá přibližně jednu třetinu světového obilí a dvě třetiny celkové produkce sóji, kukuřice a ječmene.
To neznamená, že by komunity na globálním Jihu měly ihned přestat chovat zvířata. Musíme si ale uvědomit, že export naší stravy západního typu a intenzivní způsoby výroby často uvězní místní farmáře a farmářky v neudržitelných cyklech zisku, místo aby jim pomohly. Mnoho konvenčních krmných plodin navíc není pro většinu zemí globálního Jihu vhodných vzhledem k místnímu klimatu a potřebují tak ohromující množství vody, čímž se celý systém stává mnohem citlivější na změny teplot a počasí. To vytváří velkou nejistotu pro drobné zemědělce*kyně a činí je méně nezávislými.
Nejen osoby hospodařící na globálním Jihu jsou diskriminovány kvůli současnému potravinovému systému. Intenzifikace zemědělství a především chovu zvířat značně zatížila mnoho drobných farmářů a farmářek i v západním světě. Dnešní silně exportně orientované agroekonomiky vyhnaly mnoho z nich z podnikání.
Data ukazují, že trhy se mnohem více koncentrují na globálním Severu, přičemž počet farem o průměrné velikosti se neustále zvyšuje a celkový počet farem klesá. V důsledku toho jsou trhy na globálním Jihu zaplaveny nadměrně levnou zemědělskou produkcí (zejména živočišnými produkty) – aniž by se tím ve skutečnosti zlepšila ekonomická situace většiny farmářů*ek na globálním Severu. Zpráva Evropské komise z roku 2017 zdůrazňuje, že průměrný příjem zemědělců*kyň v EU je stále o 40 % nižší než průměrné mzdy v EU.
Posun k rostlinné produkci a rostlinnější stravě, zejména na globálním Severu, bude klíčem k vytvoření inkluzivnějších a udržitelnějších potravinových systémů. Ukázalo se, že potraviny rostlinného původu jsou mnohem méně náročné na zdroje a produkují mnohem méně skleníkových plynů než produkty živočišného původu. A protože mohou být přímo konzumovány lidmi, namísto toho, aby nejprve prošly žaludkem zvířete, mohou základní potraviny rostlinného původu nasytit mnohem více lidí s použitím mnohem méně zdrojů.
Pokud jde o přizpůsobení se klimatu, existuje spousta původních plodin, které spotřebují mnohem méně vody a jsou mnohem odolnější vůči suchu než plodiny pěstované jako krmivo pro zvířata. Zachování znalostí o těchto plodinách a zemědělských tradicích spolu s podporou jejich pěstování může být důležitým přínosem k vytvoření větší potravinové bezpečnosti pro ty, kdo v současnosti spoléhají na krmné plodiny náročné na vodu a náchylnější ke změně klimatu.
COOLna 
Napsat komentář