Tbilisské sirné lázně jsou obřím labyrintem zhruba tuctu historických lázní zbudovaných v podzemí uprostřed jedné z nejstarších čtvrtí města „Abanotubani“. „Tbilisi“ znamená „teplé místo“ – tyto prameny tedy daly městu jméno.
Než jsem přišel o vědomí, žasl jsem tam nad několika věcmi najednou. Ze všeho nejvíc nad tím, že příroda je obří lékárna.
Přemýšlel jsem o tom, jak úžasné je, co „léků“ v přírodě máme. Sirné prameny pomáhají s kožními problémy, bolestmi kloubů, svalů, nespavostí a s řadou dalších neduhů. Myslím, že fakt „přírody jako lékárny“ bychom si měli připomínat vždy, když se chystáme koupit produkt farmaceutické firmy v nějakém lékárenském supermarketu (většina lékáren jsou dnes supermarkety). A protože příroda je volno-tržním kapitalismem stále rychlejším tempem ničena, měli bychom se více a více propojovat na její ochranu. Ochrana přírody je totiž ochranou nás samých, neboť my nejsme nic jiného než příroda.
Stejně úžasné mi přišlo, jak tento prastarý labyrint podzemních chodeb, místností, bazénů a bazénků dodnes slouží. První zmínky o těchto lázních naleznete už v 2. polovině 5. století. V podobných místech mě nepřestává fascinovat, jak trvanlivě a též krásně naši předci stavěli. Včera, když jsem tam pozoroval ta zákoutí, mozaiky, mramorová lůžka,.. přišlo mi, že kontrast s výsledky práce dnešních developerských a stavebních firem nemůže být větší – viz např. dům našich sousedů, který se po deseti letech rozpadl a bylo ho třeba kompletně zrekonstruovat.
Tomáš Hajzler




Napsat komentář