COOLna

Když za mnou lidé přijíždějí a nadšeně mi vykládají, že by v tomhle směru také chtěli začít podnikat, tak jim vždycky říkám, ať si nejdřív zjistí, jaká tradiční bylina rostla tam, kde žijí, v minulosti, protože naši předkové byli nesmírně moudří a věděli moc dobře, co a proč kde pěstují. Také na rovinu všem říkám, ať opravdu zváží, jestli do toho chtějí skutečně jít, nebo jsou třeba jen dočasně otrávení z práce v korporátu, a ptám se jich zcela na rovinu, jestli jsou si vědomi toho, že se chtějí celoživotně upsat dřině. Nikdo totiž nevidí, že zatímco všichni jedou v létě na dovolenou, já se starám o bylinky.

Na manuální dřinu dnes bude připraven jen málokdo…
Málokdo? Absolutně nikdo! Levanduli u nás sklízejí jen brigádníci z Bulharska a Rumunska. České studenty zajímá pouze možnost brigády u nás v restauraci nebo ve výrobě, ale i to jen minimálně.

Všichni studenti by nejraději hned léčili, případně s námi dělali procedury a přiučili se tak našim znalostem, ale pokora jim rozhodně chybí. O chuti pracovat rukama nemluvě. A to i přesto, že jim říkáme, že když sedí celý rok v lavici, tak najít si práci na měsíc někde v sadu či bio zahradě při sklizni rajčat, okurek, salátu, květáku nebo naší levandule je to nejlepší, co můžou pro sebe udělat. Ať už pro dýchací a nervový systém, nebo pohybový aparát, které by takhle vyléčili, ale nechtějí to slyšet. Nechce se jim pracovat, to je realita.

Vášeň pro bylinky a víru v jejich účinky vám v dětství vštípila babička, u které jste často pobývala. Čím vším vás inspirovala?
Babička Jarmilka mě inspiruje dodnes. Mého otce porodila v devatenácti letech, a když mu byly čtyři měsíce, přimáčklo auto s opilým řidičem v továrně ke zdi jejího manžela a na místě ho zabilo. V éře těžkého socialismu se to zatajilo, aby babičce nemuseli vyplatit odškodné. Zůstala tak na mého tátu a svou těžce nemocnou maminku sama. Ani vdovský důchod nedostala. Další manžel, se kterým měla druhého syna, byl zase alkoholik a hrubián, který ji bil. Nakonec ho opustila a měla tři zaměstnání, aby rodinu uživila. Přestože její život byl tak těžký, milovala ho a pracovala téměř do osmdesáti let. Potřebovala být mezi lidmi a být užitečná. Teď nás aspoň diriguje.

Silná žena.
Ve všech ohledech. V době, kdy děti nosily na krku pionýrské šátky, tak nám babička vždy na Zelený čtvrtek vyráchala huby v zelené trávě, abychom byli zdraví. Děti se nám kvůli tomu smály a my se za to v té době se ségrou styděly, ale dnes už vím, proč to babička dělala, a své děti všem těm tradicím a zvykům také učím. Vždyť je to proboha naše dědictví a bohatství naší země! Nesmíme na něj zapomenout, ať už žijeme tady, nebo v daleké cizině. I proto mě moc mrzí, že se to příliš nepředává dál. Dnes už lidé ani nevědí, proč a jak se drží půst, o těchhle věcech se šíří nejrůznější fake news a dělá se z toho byznys.

Narůstá aspoň počet lidí, kteří mají snahu vracet se ke zkušenostem našich předků?
U nás jen pomálu. Tady se na bio zemědělce pořád pohlíží jako na blázny a spousta lidí říká, že bio je jen marketing nebo výnosný byznys, což mě dost vytáčí. Copak do půdy patří hormony, antibiotika či pesticidy? Není divu, že se rodí stále víc atopických ekzematiků, dětí s ADHD a autoimunitními onemocněními nebo že děti mají onkologické nálezy už v pěti letech.

Teprve ve chvíli, kdy se mamince takhle nemocné dítě narodí, přijde s pokorou k nám a hledá pomoc u biomedicíny, naturopatů a fytoterapeutů. V medicíně jim podají kortikoid, což jen vyvolá alergii a další nežádoucí účinky, a z dítěte se v podstatě udělá další otrok farmaceutického byznysu. Až pak chtějí lidé zkusit sílu bylin, nad kterými do té doby ohrnovali nos.

To potěší.
Velmi. Jsem šťastná, že lidé začínají pomalu otevírat oči a hledat alternativy. V Evropě a ve světě jsou na tom lépe. Je to dáno tím, že na tamních prestižních klinikách by si už dneska nikdo nedovolil léčit jinak než celostní cestou. Ve východní části planety – v Asii i na Sibiři – navíc nikdy nepřestali léčit tělo, duši i mysl dohromady. Vědí totiž, že když se vykašleme na jednu část, nevyléčíme nic.

My máme fantastickou moderní medicínu na akutní onemocnění, umíme pomalu i přišít hlavu, ale chronická onemocnění, o autoimunitních ani nemluvě, léčit neumíme.

Jak z toho tedy vybruslit?
Ctím lékaře, kteří skutečně hledají cestu, chtějí pomoct a mít čas na pacienty, diskutovat s nimi. Vždycky jsme se uměli vyléčit sami, ale dnes jsme už příliš odpojeni od přírody. Uzavřeli jsme se v klimatizovaných betonových budovách, obřích autech, přestali jsme chodit, vnímat, že třeba pučí jaro, vylezly první sněženky, slunovrat, přírodu celkově. Ale ono je těžké se v dnešní šílené době, kdy nám všichni cpou horem dolem robotické věci, otevřít tomu, že jsem tu já, moje tělo, duše, mysl a kus přírody, který nás dokáže léčit. Ale jsme tu naštěstí my, bio certifikovaní pěstitelé, kteří už dokážeme lidem pomoct i se závažnými problémy, a naturopati, kteří léčí komplexně.

Vystudovala jste pediatrii na střední škole, ale pak jste za dalšími studii vyrazila za hranice. Co se přihodilo?
V prvním ročníku medicíny nám bylo řečeno, že chceme-li se věnovat celostní medicíně, tak nám to z té hlavy vymlátí. Odjela jsem tedy do Jižní Ameriky, kde jsem v Caracasu studovala na univerzitě naturopatii, k tomu jsem se dostala na jih ke stolovým horám mezi šamany a tam jsem nahlédla, co to vlastně znamená léčit bez jakýchkoli vymožeností moderní civilizace a jak se pracuje s duší a myslí. Také jsem mezi šamany pochopila sílu našich předků – Slovanů a Keltů.

Opravdu jsme měli naturopatii tisíce let na špičkové úrovni. Jenže nám tu inkvizice špičkové bylinkáře upalovala. Pak zase přišel Hitler a chtěl je mít jen pro sebe, protože ten aspoň věděl, co všechno dokážou. A pak nám ty zbývající vyvraždili komunisti. Mnoho jich také emigrovalo. No a po návratu z Jižní Ameriky jsem ještě odjela na pět let studovat ekonomii do Velké Británie na Nottingham Business School.

Jak jste daleko od svého cíle vrátit Česko mezi uznávané země v bylinoznalectví a v celostní medicíně?
Tady budu konečně pozitivní. Byliny nastupují do moderní biomedicíny budoucnosti, mají obrovskou váhu a sílu, lidé je začínají ctít, ptají se, na což jsem velmi hrdá. Dnes už máme úžasného partnera v Japonsku, se kterým začínáme připravovat vstup na japonský trh, dále na severské trhy a také v Dubaji mají zájem o naši levanduli. Myslím, že můžu klidně prohlásit, že levandule chodouňská tuhle zem proslaví.

Není levandule jako levandule. Ta, kterou pěstujete, je v bio kvalitě a získat její sazeničku není ani snadné, ani levné.
To bylo dokonce nejtěžší. Když jsem v roce 2013 navštívila největší veletrh bio producentů na světě, tak jsem tam levanduli lékařskou v bio kvalitě nenašla. Nedala se sehnat. Nakonec jsem se domluvila s německou společností, která se bylinami zabývá, že mi sazeničky vypěstují. Ale také jsem byla upozorněna na to, že po zasazení rostlinek si počkáme asi pět let na certifikaci. Ověřovala jsem si to na ministerstvu zemědělství i u společnosti Biocont a ti to potvrdili. Pět let jsme tak nesměli bylinku prodávat s označením bio. Žili jsme v té době z eventů, které jsme pořádali, ale pak přišel ještě covid a my téměř nemohli pracovat. Nebýt lidí, kteří k nám jezdili zdecimovaní covidem pro bylinky a čaje, tak bychom skončili a já bych přišla o všechno včetně domu. To bylo období, kdy jsem si říkala, že se svět asi doopravdy zbláznil.

Pochopila jsem tedy správně, že levandule, kterou máme doma na zahradách, není ten vzácný vzorek, se kterým pracujete v Levandulovém údolí?
Přesně tak. Ta, co roste na zahrádkách, léčí maximálně tím, že je krásná a voní. Nicméně v Provence z ní udělali obrovský byznys. Na polích tam lítá ze strojů do valníků v tunách, ale vhodná je tak akorát do kosmetiky, tablet do myčky nebo proti molům. Ale in vitro ji, prosím, neužívejte! To by vás otrávilo. Ono se to mimochodem také děje. Jezdí k nám maminky a pátrají, jak je možné, že náš sirup je dobrý a jejich ne? Radím jim, ať ho hlavně nevaří svým dětem, protože ve chvíli, kdy si pěstujete levanduli doma na zahradě a soused postříká mšice nebo muškáty, jde všechna ta chemie do bylin, které pak už opravdu nelze pokládat za zdravé. Bohužel nestačí, že se o zdravou zahrádku snažíte vy. Musí to tak vnímat i vaši sousedé.

Na jaké neduhy je vaše levandule primárně zaměřena?
Začnu nervovou soustavou a pokusím se to vysvětlit. Jestliže si právě léčíte zlomeninu, jste po operaci žlučníku, máte zánět slinivky nebo jste atopik, ale vykašlete se u toho na neurotransmitery, které zastřešují to, jak orgány a pochody v těle fungují, nevyléčíte nic. My umíme neurotransmitery levandulí lékařskou v bio kvalitě vyléčit. V podstatě nás tak potřebuje každý lékař, ať už je to chirurg, neurochirurg, ortoped, imunolog nebo alergolog. Vždy je totiž potřeba pečovat i o nervovou soustavu. V bio levanduli chodouňské vědci z VŠCHT a docent Petr Kaštánek prokázali také unikátní biodynamické látky, které zachraňují a mění lidské životy k lepšímu a obsahem antioxidantů, bioflavonoidů, antibiotik a antidepresiv jsou světově výjimečné. Kromě toho se zjistilo, že s levandulí umíme komplexně detoxikovat a vyléčit trávicí ústrojí, bylina hraje obrovskou roli i při léčbě Alzheimera, Parkinsona či roztroušené sklerózy.

Také se už ví, že aromaterapií, aplikací na kůži a spánky, ale i na postižená místa se vysoce kvalitní bio levandule dokáže přes kůži dostat ke svalu, kloubu, šlaše či nervovým vláknům, kde zhojí, zregeneruje a nastartuje novou činnost orgánu. Máme také patent na levandulovou náplast na klouby, svaly, šlachy a čekají nás další patenty, které budou pomáhat atopickým ekzematikům a aknetikům. Lidé by tedy měli vědět, že si nemusí kupovat čínskou či ájurvédskou medicínu, ale můžou vsadit na místní byliny od certifikovaných pěstitelů. Tak, jako se učíme jíst lokálně, měli bychom se i léčit lokálně. Dává to smysl.

Co všechno z bylinky vyrábíte a jak s ní ještě pracujete?
Vyrábíme bio zdravé tyčinky, snacky, bio sušenky pro děti na svačiny do školy, které jsou okamžitým zdrojem energie, máme i bio tyčinky pro vegany a diabetiky, začali jsme vyrábět léčivé bio čaje – na ty jsme pyšní, protože z nich už dnes děláme speciální kúry. Přidali jsme i kapky, což jsou produkty, které vznikaly ve spolupráci s vědci a špičkovými lékaři. Máme také světový unikát v kosmetické péči o problematickou pleť. Dokáže pomoct aknetickým pacientům, můžete s ním ošetřit kousnutí infikovaným klíštětem či komárem a ranku tak antibioticky z čisté přírody dezinfikovat a zhojit. Pochlubit se musím i no-stress kapkami.

Zmiňovala jste se mi také o nápojích.
Ano, vyrábíme i bio nápoje, harmonizovanou vodu, kterou už dokážeme šetrně pasterovat bez použití konzervantů. A protože jde o čistý výluh z levandule chodouňské a bio citronu, tak vás po požití jedné lahvičky přestane bolet hlava, žaludek, žlučník, zvedne se vám dopamin, serotonin… Zapracovali jsme také na procedurách a celostním lázeňství v Levandulovém údolí. Děláme hydroterapii, procedury pro atopiky a ekzematiky, pro lidi s těžce narušenou duševní soustavou, detoxikační pobyty, pobyty pro duši, pro lidi na antidepresivech, ale nabízíme i wellness v našich dřevěných domečcích či v maringotce, kde se můžete ponořit jen sami do sebe. My se u toho o vás postaráme správnou výživou, poradenstvím a péčí.

Dnes už se k vám jezdí léčit asi hodně lidí, že?
Chcete-li se u nás léčit, prosím, nehledejte u nás pomoc v létě. To si k nám udělejte výlet s rodinou, užijete si krásný den pro duši, dáte si výborný oběd, děti se vyblbnou na stezce, ve farmičce, v archeodomečku, u vodních koryt. Ale potřebujete-li pomoc, přijeďte k nám na podzim, v zimě nebo na jaře.

Primárně beru děti třeba s anorexií, které se sebepoškozují nebo se pokusily o sebevraždu.

Dávám také přednost pacientům s roztroušenou sklerózou či alzheimerem, ale i kdybychom u nás zaměstnávali dalších deset takových Helen, jako jsem já, všechny bychom měly plné ruce práce. Ovšem když se u nás ubytujete v jednom z našich domečků, už se léčíte. Je to tím, že spát na vápencových mořích je samo o sobě relaxační. Někteří klienti říkají, že je jim u nás líp než na Bali. A ty tři dny tady si může dovolit každý. Za tu chvilku vás krásně postavíme na nohy.

Vaše domečky včetně maringotky, ve kterých nabízíte ubytování, jsem si prohlédla. Jsou romantické, útulné, provoněné levandulí. Kde jste se inspirovali?
Především v severských zemích, jejichž úcta k přírodě, planetě a lidem je nezměrná. Na realizaci s námi spolupracoval Michal Mázl, který už na univerzitě získal ocenění za přínos ekologické architektuře. Plánujeme také meduňkový a mátový domeček, protože každý potřebuje pomoct jinou bylinkou. S produkty však chceme jít naopak do světa a ukázat, že česká věda je stále na výši.

Helena Neumannová, naturopatka

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.