COOLna

Mladší caparti mají své vnitřní budíčky, takzvané cirkadiánní rytmy. Jsou nastavené na dřívější usínání a – k nemalému zklamání rodičů i o víkendu – brzké ranní vstávání. Jenže tohle načasování se s přibývajícími léty biologicky posouvá. Děti se nemění ze skřivanů na sovy svévolně.

Přechod na pozdější rytmus má dokonce odborné označení – zpoždění spánkové fáze. Přichází právě s nástupem puberty, což poukazuje na souvislost s některou z neurologických a chemických změn s ní spojených. Hladina melatoninu u dospívajících stoupá přibližně o dvě hodiny později než u těch mladších. Tím se o dvě hodiny posouvá i přirozená doba usínání a vstávání. Mozek dospívajících funguje jiným tempem, a většina z nich proto nedokáže usnout včas tak, aby pravidelně spali alespoň naprosto minimálních osm hodin denně.

„Časné ranní hodiny znamenají pro dospívající intenzivní a cenné fáze spánku včetně snů, a právě proto je pro ně spánek v této denní době velmi důležitý. To vysvětluje, proč by je nevzbudilo ani hasičské auto. Podle spánkových hodin dospívajících je v šest hodin ráno ještě noc,“ píší americké autorky Nevyspalé generace. Protože však touto dobou většinou vstávat musí, mají nakročeno ke spánkové deprivaci. To vysvětluje, proč většina adolescentů po ránu vypadá jako zombíci.

Ale problematické je samozřejmě ponocování samo o sobě. Ačkoli se tedy puberťákům chodit spát moc brzy nechce, za což nemůžou, podstatný vliv na hladký průběh jejich usínání mají i činnosti, které předtím praktikují. A to ovlivnit lze.

Jasně, potomek nějak přežije, i když bude chodit pozdě spát a brzo vstávat. Co na tom, že ho bude častěji bolet hlava, ramena, záda nebo břicho, bude úzkostnější, nervóznější a pravděpodobně se mu zhorší prospěch? Ráno se asi taky nestihne nasnídat, ale určitě to zachrání nějaké sladkosti na posilnění a kofein, případně energetický drink na povzbuzení. Nebo alkohol. Jo a méně legální stimulující alternativy taky hodně frčí. Případně je možné hodit si šlofíka přes den.

Každopádně všechny tyto varianty zaručují, že bude dlouho do noci zcela nabuzený, vysoce pravděpodobně bude pojídat nejrůznější pochutiny v době, kdy by jeho trávicí trakt měl mít pauzu, čímž se mu nejspíš naruší i metabolismus. Jeho večerní usínání se celkově oddálí a zhorší a jeho rytmus spánku se postupně zcela naruší.

Že se dospí o víkendu? Tak na to zase pozor. Rozdílné množství a rozvržení odpočinku ve všední a volné dny už hraničí s úplným rozladěním spánkového systému. Odborně se tomu říká sociální jet leg. Ano, je to odvozeno od označení pro pásmovou nemoc, spojenou s potížemi cestujících, kteří zdolají najednou několik časových pásem. V tomto případě se vyjadřuje nesoulad mezi „biologickým“ a „sociálním“ časem. Něco jiného tělo potřebuje a něco jiného se s ním děje vlivem společenských potřeb a konvencí.

A rozdíly v čase usínání i vstávání během jediného týdne vedou k desynchronizaci cirkadiánních rytmů, tedy k jejich rozladění. Jako by se neustále překračovala časová pásma. Podle nejnovějších poznatků to má negativní vliv především na duševní zdraví. Následkem je mimo jiné paradoxně zvýšená únava a nedostatek energie. Ano, dokonce i když v sobotu a neděli bude vaše ratolest vstávat v poledne, nedospí deficit z předchozího týdne ani se nenaspí do zásoby. Pouze půjde zase později večer spát a v pondělí vstane o to unavenější.

Dostatečný každodenní spánek přitom může způsobit výrazné změny. Funguje i jako lék na nepříjemné pubertální projevy. Zlepšuje náladu, soustředěnost, trpělivost, empatii i komunikaci. Má vliv na zdravější fungování těla a hlavně vyrovnanost. Je to malý zázrak.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.