COOLna

Znojemské okurky mají v Česku dlouhou historii. Město Znojmo dokonce pořádá tradiční Slavnosti okurek. V současné době se ale nejen zemědělci – tedy nejen okurkáři – potýkají s existenčními problémy.

„Opět se sníží soběstačnost Česka v další komoditě. A to je škoda,“ říká k vzniklé situaci agrární analytik Petr Havel. Připomíná, že dovoz zeleniny ze zahraničí je v řadě případů levnější. Na Znojemsku se podle něj také v současné době původní znojemské okurky už téměř nepěstují. „Znojemská okurka je totiž odrůda, která je poměrně měkká, a na zavařování se zas tak moc nehodí,“ dodává Havel.

I tak je však Česko, co se nakládaček týče, na dovozu závislé spíše minimálně. „Soběstačnost se podle dat ČSÚ pohybuje v posledních letech přes 70 procent,“ upřesňuje Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy. Dodává, že tento druh zeleniny je také velmi oblíbený pro pěstování na domácích zahradách.

Nakládačky určené přímo pro prodej se pak dovážejí například z Německa či Rakouska a pro zpracovatelský průmysl hlavně z Polska, Albánie a Maďarska.

V roce 2000 byly do Česka podle dat Českého statistického úřadu dovezené necelé čtyři tisíce tun okurek. V roce 2020 se jednalo o rekordních 12 tisíc tun, loni bylo dovezeno devět tun čerstvých či chlazených okurek nakládaček.

Havel připomíná, že Česko pro pěstování okurek ve velkém nemá vhodné klimatické podmínky. Řešení vidí v investicích do výstavby skleníků. Okurky jsou totiž typickou skleníkovou surovinou.

Mnoho skleníků letos v zimě navíc úrodu ani nevysadilo z obav z drahých energií a vysokých nákladů na práci.

S pěstováním populárních okurek začal před 450 lety znojemský opat Sebastian Freytag. Tehdy si nechal přivézt z Maďarska okurková semena a začal okurky pěstovat.

Plodině se dařilo a postupně si získávala na oblibě. „Zcela neočekávaně se přišlo na to, že v úrodné oblasti Thayaboden jižně od Znojma roste zvláštní druh okurek, jež díky své jedinečné kvalitě neměly konkurenci,“ píše se v publikaci Znojemská okurka od Hanse Zuckriegla.

Kolem roku 1870 se okurky staly pro rolníky jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu a pro Znojmo základem k rychle se rozvíjejícímu konzervárenskému průmyslu. Objemná produkce přivedla okurkáře k myšlence uchování zeleniny, a tedy nakládání okurek.

Okurky znojemští okurkáři nejdříve nakládali do soli a octa. Později vytvořili vlastní nálev, který přetrvává do současnosti.

Okurková krize přišla mezi lety 1918 a 1938. Obchodníci a zpracovatelé totiž nemilosrdně tlačili cenu nahoru a mnozí z nich nahospodařili se znojemskou okurkou velké bohatství. „Byť tak činili v mezích zákona, jejich obchodní způsoby byly značně pochybné a nesolidární,“ píše se v publikaci.

Z této doby tak pochází obchodníkům určené úsloví o okurkách, které mají mít zhoubný vliv na charakter.

V rámci cenové strategie a nátlaku na okurkáře obchodníci často záměrně po celé dny neodebírali okurky, takže rolníci museli sklizenou úrodu vysypat do Dyje a svá pole zaorat.

Po druhé světové válce se znojemské okurkárny spojily v družstvo Znojmia. To se následně sloučilo s dalšími konzervárnami na jižní Moravě a vznikl podnik Fruta Brno, který byl díky nakládačkám vyhlášený.

O pár let později byla ve Znojmě otevřena nejmodernější konzervárna ve střední Evropě. Ročně se v podniku vyrobilo až 15 tisíc tun kyselých okurek. Po revoluci se konzervárna oddělila a transformovala se na akciovou společnost Znojmia.

Rok 2002 byl pro místní okurkáře kritický. Konzervárna zkrachovala a o práci přišlo 120 zaměstnanců. Ochrannou známku však odkoupila společnost Hamé Babice, která výrobu znovu spustila, a to v závodě v Bzenci. Od roku 2008 spadá Hamé právě pod norský koncern Orkla.

Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko zaměstnává asi 2500 lidí. V současnosti zaujímá pozici druhého největšího výrobce balených potravin v Česku a čtvrtého na Slovensku. Své produkty vyrábí celkem v 11 závodech

Výroba tradičních kyselých okurek má v Česku problémy. Důvodem jsou – podobně jako napříč celým potravinářským sektorem – současné vysoké náklady a na ně navázané ztráty. Norská společnost Orkla, která výrobu okurek vlastní, proto plánuje uzavřít výrobny.

Norská společnost Orkla, která v Česku vlastní například značky Vitana, Hamé, Znojmia nebo Otma, plánuje v tuzemsku uzavření hned dvou závodů.

V Česku se konkrétně jedná o závody Pika Bzenec, kde se tradiční nakládané okurky pod ochrannou značkou Znojmia vyrábějí, a dále Agrimex Vestec. Na Slovensku pak o Doma Prešov, kde společnost vyrábí majonézy, tatarské omáčky a dresinky.

„U některých provozů bohužel kombinace vysokých výrobních nákladů a nízkých marží znamená ztrátovost. Restrukturalizace je tedy nutná, aby společnost byla konkurenceschopná a mohla investovat do dalšího rozvoje,“ upřesnil mluvčí Orkla Foods Česko a Slovensko Martin Frýdl.

Uzavření závodů nicméně podle Orkly neovlivní současnou nabídku produktů na pultech obchodů. Změny v chodu firmy by tedy podle ní zákazníci neměli pocítit. „Příslušné značkové výrobky bude společnost Orkla Foods Česko a Slovensko i nadále dodávat do tuzemské i zahraniční obchodní sítě ve stejné kvalitě a se stejnými recepturami,“ ujišťuje mluvčí.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.