COOLna

Ačkoli rostlinné alternativy masa zažívají v posledních letech boom, jejich kořeny sahají do dávné historie lidstva. Číňané vyráběli tofu už 200 let před Kristem. V roce 2021 se sice počet lidí, kteří se stravují čistě rostlině, odhadoval na pouhých 79 milionů, trh s náhražkami masa ale stále roste. Ne každý je navíc konzumuje stabilně, mnoho lidí si takzvaná nemasa dává jen tu a tam jako zpestření jídelníčku.

„Měsíc co měsíc se k nám na trh dostávají nové rostlinné alternativy masa. Najdeme tak už téměř všechno, na co jsme zvyklí v živočišné verzi, a zároveň si ještě můžeme vybírat na základě dalších preferencí: chutě, složení, výživových hodnot i ceny,“ pochvaluje si Lujza Demuthová, koordinátorka projektu Rostlinně.cz, který podporuje prodejce, výrobce i restauratéry v zavádění rostlinných alternativ masa i mléka do sortimentu.

Na počátku novodobého boomu náhražek masa stála kniha, kterou v roce 1971 vydala americká autorka Frances Moore Lappé pod názvem Dieta pro malou planetu. Právě díky tomuto bestselleru objevil v sedmdesátých letech západní svět výše zmiňované tofu jako bohatý zdroj rostlinných bílkovin. Z Indonésie zase pochází tempeh z fermentovaných sójových bobů a také seitan, který se vyrábí z pšeničného lepku a texturou připomíná kuřecí maso. Ten se ve východoasijské kuchyni používá nejméně od 14. století.

Výrobci moderních alternativ masa se ale pokoušejí o něco jiného než znovuobjevovat staré pochutiny minulosti. Chtějí si najít cestu ke konvenčním, maso striktně neodmítajícím zákazníkům. Termínem, který nabádá k odříkání si živočišných mas, je udržitelnost. Jinak řečeno, zastánci nemas tvrdí: čím méně masa a jiných živočišných produktů budeme jíst, tím větší množství lidí bude planeta schopna uživit.

„Rostlinné alternativy masa mají nejčastěji základ v bílkovině sójové, pšeničné nebo hrachové. Často se jedná i o jejich mix. Objevují se však i inovativní produkty založené např. na bílkovině z fava fazolí, nebo v zahraničí dokonce bramborový protein. Dále je ve složení většinou přítomen nějaký tuk, například slunečnicový, řepkový, kokosový apod. a pak samozřejmě dochucovadla, často například cibulový nebo česnekový prášek, koření apod., případně škrob a stabilizátory,“ vysvětluje Eva Hemmerová, komunikační manažerka ProVeg Česko.

Právě v oněch dochucovadlech, aditivech a vysokém stupni průmyslového zpracování někdo může spatřovat problém. Přídatné látky mají za úkol zlepší texturu, konzistenci či barvu výrobků, aby se co nejvíc přiblížily nefalšovanému masu nebo nějakému uzenářskému produktu.

Partnerem výzvy Veggie Challenge společnosti ProVeg Česko, kterou přijalo už půl milionu Čechů a Češek, se stal supermarket Lidl. Jejím cílem je stravovat se po dobu jednoho měsíce převážně bezmase s veganskými výrobky z nabídky supermarketu. Každému, kdo se k výzvě přihlásí, nabízí recepty i další tipy na to, jak se bez masa obejít. Online veggie kuchařku najdete i na stránkách Kauflandu a o recepty se samozřejmě se svými fanoušky dělí i Rostlinně.

S „nemasy“ si ale poradíte i bez kuchařky, protože jsou „vymyšlena“ tak, aby nevyžadovala žádné zvláštní zacházení. Jen jimi nahradíte maso a postupujete, jak jste byli zvyklí. To potvrzuje i Linda Hrubešová, která nedá dopustit na veganské mleté Next Level Hack. Pravidelně je servíruje své rodině ve formě karbanátků i boloňských špaget.

„Vařím pro dva chlapy, kteří na mase, respektive jeho chuti, trvají. S tímhle výrobkem ani nepoznají, že jedí „nemaso“, a ještě si pochvalují, že je dobré,“ říká.

Podle průzkumu časopisu Zboží a prodej ovšem nemasové produkty vyhledávají hlavně mladší lidé s vyšším vzděláním.

Češi jsou navíc velmi konzervativní a nechtějí měnit své návyky. Jak zjistila agentura Nielsen, 27 % lidí by v budoucnu rádo vyzkoušelo rostlinné alternativy masa, pro 42 % z nich ale musí chutnat stejně tak dobře nebo lépe než maso opravdové.

Období půstu je příležitostí k průzkumu nabídky „nemas“ v českých supermarketech. Co doporučuje Lujza Demuthová? „Myslím, že je to vždy hodně individuální a že nejdůležitější je najít si svého vlastního oblíbence. Ne nadarmo se říká „sto lidí, sto chutí“. Doporučuji proto zkoušet různé produkty, ať už na základě doporučení známých, či vlastní zvědavosti. Já osobně mám v lednici vždy „nekuřecí“ nudličky z řady prodávané pod značkou Pan Hrášek společnosti Emco. Určitě u mě najdete i směs na burger od české společnosti Semix, která je mnohem univerzálnější, než se může na první pohled zdát. A v neposlední řadě je u nás doma stálicí tofu od Luntera, které se dá koupit buď přímo pod touto značkou, nebo pod privátní značkou Vemondo (Lidl) či Plant Chef (Tesco),“ vypočítává Demuthová.

Ptáte se, jestli vás „nemaso“ zasytí stejně jako maso? Luiza Denuthová z vlastní zkušenosti potvrzuje, že se po rostlinném jídle cítí lehčeji, zároveň sytě a nestává se jí, že by měla brzy hlad.

„Na pocit sytosti je nejlepší kombinace proteinu, tuku a vlákniny, což jsou všechno složky, které lze v rostlinné stravě najít snadněji, než se může na první pohled zdát. Rostlinné jídlo je však lépe stravitelné a v průměru obsahuje víc vlákniny než jeho živočišná verze, takže se pak v trávicím traktu všechno hýbe tak, jak má. Zároveň považuji za velkou výhodu rostlinných alternativ to, že dělají naše jídelníčky rozmanitější a pestřejší. Nejen chuťově, ale i co do zdrojů proteinu či dalších nezbytných živin,“ vyjmenovává Demuthová.

Pokud se někdo chce stravovat „nemasy“ dlouhodobě, pak by si měl hlídat, zda jeho tělo přijímá dostatek železa, vitaminu B12 a zinku. Tyto látky jsou pro organismus nepostradatelné a v rostlinných náhražkách masa je na rozdíl od skutečných mas nenajdete. Dále je třeba dbát na dostatečný příjem vitaminu D, vápníku, selenu či jódu a omega-3 mastných kyselin.

Problematická může být i konzumace sóji kvůli vysokému obsahu fytoestrogenů, které mohou být jedním z faktorů podílejících se na snížené produkci testosteronu u mužů. Další potíží může být již v úvodu zmíněné velké množství aditiv, jako jsou různá ochucovadla, koření, zahušťovadla apod.

„Úplně ze všeho nejvíce je třeba řešit, jak převážně, či dokonce výhradně rostlinná strava včetně té postavené na imitacích masa ovlivňuje naše zdraví,“ uvádí specialistka na výživu a dietoložka Margit Slimáková na svých stránkách Margit.cz a pokračuje: „Imitace živočišných produktů jsou sice čistě rostlinné, ale to vůbec neznamená, že jsou zdravé. Zpravidla jde totiž o vysoce průmyslově zpracované produkty, které nikdo ke zdraví nepotřebujeme. Dokonce je celosvětově mezi odborníky čím dál větší shoda, že zdravá výživa stojí na skutečném jídle a že to, co máme omezovat nebo nejlépe vůbec nekonzumovat, jsou právě vysoce průmyslově zpracované produkty. Propagace rostlinných imitací masa jde zcela proti doporučením zdravé výživy.“

Kdo chce jít nemasovou cestou, měl by vybírat pečlivě a číst etikety, protože se i mezi těmito výrobky najdou kvalitnější a méně kvalitní.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.