Jak nekonečný to prostor!
Kamkoli ukážeš…
pozoruješ jeho chod.
Proč rozpuštěné máslo v čaji,
míchané lžící,
vypadá jako galaxie?
Čí ruce šachují
v těchto nebeských úlech…
Vesmír je posluchárna
a předmětem jsou – naše Životy.
Jakub Urbanec
Z pírka bázní
Surreální st(r)av(a)
Napsat komentář