COOLna

V popularizační edici Munice nakladatelství Munipress mu vyšla publikace s názvem DNA jako občanský průkaz. „Je to pracovní název, který vznikl, když jsme se bavili o tom, co by v knížce mělo zaznít. Mně se připodobnění k občanskému průkazu líbilo, protože jsem chtěl popsat identifikační potenciál DNA. Z genetické informace uložené v každé buňce můžeme vyčíst údaje o žijících lidech i historických osobnostech, zjistit podobu člověka nebo pochopit, jak se lidé v minulosti stěhovali,“ přiblížil Pavel Lízal z Přírodovědecké fakulty MU hlavní témata publikace i to, co jej už dlouhá léta z genetiky nejvíc zajímá.

Konkrétně jde o populační genetiku a paleogenetiku člověka. Ta první se zabývá například výskytem různých genů a znaků v populacích, druhá se pak snaží rozklíčovat historii lidstva na základě analýzy genomu z kosterních pozůstatků lidí, kteří tu žili dávno před námi. Díky těmto oborům se například potvrdilo, kde byl pohřbený Richard III. nebo Koperník nebo jak se v dávné minulosti osidlovala Evropa. Výzkum ukázal třeba i to, že se naši předci křížili s neandrtálci a současní lidé si ještě pořád nesou malou část jejich genetické výbavy, ale i geny dalších, vědě dokonce neznámých typů člověka.

…co všechno se dá vyčíst z DNA. Překvapivě nejde jen o klasické určování otcovství nebo třeba ztotožňování obětí katastrof. Už dnes se zkouší z DNA určit rysy obličeje nebo dokonce příjmení.