COOLna

Boršč, polévka z červené řepy, charakterizuje Rusko jako máloco jiného. Ačkoli pokrm má svůj původ na Ukrajině, kde se ujal jako jídlo chudých. V Rusku těchto dní to však jídlo chudých rozhodně není. A jen tak nebude. Základní ingredience boršče dramaticky zdražují, a sice kvůli válce a souvisejícím sankcím Západu. A zdražují i další oblíbené pochutiny.

Zdražila cibule o více než osmnáct procent, zelí skoro o šestnáct. Citelně zdražuje také mrkev, samotná řepa, brambory nebo hovězí, což jsou další ingredience boršče. V některých oblastech Ruska si lidé za základní ingredience ikonického pokrmu připlatí třeba i čtyřicet procent.

Z boršče se tak může stát pokrm pouze pro bohaté, neboť inflační spirála se v Rusku stále teprve začíná roztáčet. Přitom v éře Sovětského svazu patřil boršč k nejběžnějším lidovým jídlům. V Polsku, kam se pokrm v dávných časech rozšířil též, dodnes užívají frázi „laciný jako boršč“, a to ve smyslu výrazu „levná cetka“.

V Česku se v souvislosti s válkou na Ukrajině v případě potravin zatím hovoří zejména o růstu cen obilovin a zdražování pečiva. Válečná vřava se však promítá do zdražování také jiné zemědělské produkce. Patří mezi ni i vepřové maso, jehož ceny v Česku, v Evropě i ve světě raketově rostou, navzdory propadu vývozu do Číny kvůli africkému moru prasat.

Česko je přitom ve vepřovém mase ze všech hlavních živočišných produktů nejméně soběstačné. Zhruba polovina vepřového se k nám musí dovážet ze zahraničí. To v praxi znamená, že se ceny vepřového v Česku musí logicky zvýšit, a to proti současnému stavu poměrně výrazně.

Z burzovních dat plyne, že cena za kilogram vepřového masa v Německu od ruské invaze na Ukrajinu prudce roste. Německá burza je přitom určující pro ceny v Česku. Z původního 1,2 eura za kilogram v období před vypuknutím války tam cena stoupla na nynějších více než 1,9 eura. To je vzestup zhruba o 60 procent. Ještě do Velikonoc by mělo vepřové zdražit nad hranici dvou eur za kilogram, a ani tam se nezastaví.

Spotřebitelé v Česku se tak musí připravit na růst cen vepřového o vyšší desítky procent v nejbližší době. Podobně porostou také ceny hovězího nebo drůbežího.

Prodejci vepřového, ale i jiných druhů mas se budou snažit využít určité paniky na trhu, jako tomu bylo u pohonných hmot, a navyšovat si své marže. Vědí, že lidé jsou před Velikonocemi ochotni za potraviny utrácet více, a budou se toho snažit využít. Lidé by měli být při nákupech obezřetní a dobře vybírat, aby neplatili zbytečně moc.

Dražší bude také „spláchnutí“ vepřo knedlo zelo nejtypičtějším nápojem pro takovou příležitost – pivem. Zejména v hospodě či restauraci. Dále totiž naroste rozdíl mezi cenou piva v hospodách a v obchodech.

Za posledních deset let vzrostla průměrná cena lahvového piva poměrně nepatrně, a sice z 10 na 11,30 Kč. Jenže zatímco před deseti lety bylo možné pořídit pivo v hospodě za dvojnásobek jeho ceny v obchodě, tj. za cenu kolem dvaceti korun, dnes už se v restauracích prodává za ceny nejčastěji v pásmu od 30 do 60 korun. Místo dvojnásobné ceny tedy dnes pivo vykazuje v hospodě či restauraci cenu minimálně zhruba trojnásobnou v porovnání s cenou piva v obchodě.

Rozevírání nůžek mezi pivem v hospodě a pivem v obchodě probíhá v podstatě od roku 1990. V době pádu komunismu pivo v hospodě stálo zhruba stejně jako pivo v obchodě.

Lidé tak dávali přednost čepovanému pivu v hospodě, pro něž se častěji než dnes „chodilo se džbánkem“. Většině Čechů totiž chutná lépe.

Letošní rapidní inflace rozevírání nůžek podpoří. Pivo v hospodě nebo restauraci bude muset podražit více než pivo v obchodě, včetně piva z e-shopu. To proto, že do ceny piva v hospodě se více promítne obecná inflace, tedy růst cen energií, nájmů, mezd.

Inflace v Česku jako i jinde ve světě, nejen v Rusku, dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině další impulz. „Sčítají“ se efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla až dvouprocentní, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví, nejen v ceně boršče, vepřo knedlo zelo nebo piva. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.

Valorizace důchodů je slabou náplastí. Navíc další zranitelné sociální skupiny, třeba matky samoživitelky, se ničeho takového nedočkají.