Znáte ty hezké letní podvečery? Kol spánků vane chlad, pod Vlašským dvorem šumí šerý svažující se sad. A večer pak jak bys tam ptáky odlétat slyšel v dál, když nebe razí stříbrňáky jak starý dobrý král. Ivan Blatný Continue reading

Každý píše sám proti sobě Ale vinnou těch druhých Nicanor Parra Každý kdo dýchá je sám proti sobě Život je vůbec krajně nezdravý i když jsme pro něj dobře vybaveni: Hle hydraulika žil a pohlaví Computer mozku počítá a velí a motor srdce točí soukolím A je to výkon bezvadný a skvělý – A přece Continue reading

Tvoje ústa nepromlouvají, tvými ústy je promlouváno. Tvoje srdce nebije, tvým srdcem je bito o zem a o bránu jiného srdce, o bránu muk a o bránu slasti a buď šťasten, že je tomu tak, tvá všechna rozhodnutí jsou jen zdánlivá, tvá rozhodnutí z tebe samého mohla by být jen rozhodnutími smrti, zatímco život, být Continue reading

Chvíli chutnáš chlebem, chvíli trpkou trávou polních cest Chvíli jasná ohněm, chvíli sněhem, jsi můj druhý břeh. Celé dlouhé roky jako spící motýl na výkladních sklech, v patrech cizích domů slýchávám tvé kroky ve větru tvůj dech. Jsi můj druhý břeh… Jako hvězdář s rukou v soukolí cítí v zádech žlutý měsíc stát, když odcházíš Continue reading

V tobě se zrcadlím a zpátky volám, abych byl v nebi, odkud jsem byl vzat; a jdu, že  návnadě té neodolám, tak vnadí rybář, má-li ryba brát. Z těch našich srdcí dvou to mé je málo života, a i je tvůj život vzal; a ty – však víš – jsem praskrovný jen dar. A z Continue reading

Co o kom víme? Co nám kdo řekne? To by to každý měl u nás pěkné.. Jak pod kůži se vtřít komukoli? U sebe začít. Tam, kde to bolí. Radek Malý Continue reading

Nádherný květ plný vůně… Blahobytný, zralý až k nakousnutí Mámení z dálky volající Tak jako štěstí.. Skoro na dosah Vždycky po ruce a přitom vůbec nikde I v nejmenší naději ze zásady toužím Já totiž chci! Tonda Červen Červen v zimě Continue reading